#104 ÚDĚL BRANKÁŘE
Posted: Duben 27th, 2011 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 1 Comment »Už jako malej jsem se na dětskym hřišti na rohu Komunardů a Jateční cpal do branky. Nejsem si jistej, čim všim to bylo způsobený, ale vždycky jsem býval docela výrazná individualita a přece jen pozice brankáře nabízí asi nejmíň kolektivní seberealizaci v tak kolektivním sportu. Myslim, že stejně jako basáci v kapelách bejvaj největší magoři, platí to i o brankářích v míčových hrách.
Myslim, že kdybych si mohl dneska znova vybírat post a nástroj, do branky (ani do baskytary) bych nešel. Co je totiž smutný na údělu brankáře – nikdy nemůže zápas vyhrát. Může zabránit pěti jasnejm brankám soupeře svym vynikajícím reflexem, pak dostat podle spoluhráčů chytatelnej gól zdálky a je za blbce. Může zabránit pěti jasnejm brankám soupeře svym perfektnim odhadem centrů a pak se mu spoluhráč na pravym halvu ukopne z pětatřiceti metrů a je za hrdinu, protože v análech už bude navždy nejtlustšim písmem zapsanej výsledek jedna nula a u něj střelec vítězný branky.
Jedinej moment, kdy alespoň na chvíli může být brankář hrdina, jsou penaltový rozstřely. Tam totiž brankář vlastně nic nemusí. Když si totiž ani neškrtne, nikdo mu neřekne ani popel, protože povinností hráče je penaltu dát, kdežto brankář se může maximálně zaskvět. To ho pak chválej i za věci, který mu jindy vyčítaj, ty vole, smůla, dyťs to měl na ruce, říkaj, když si sáhneš, zato při zápase vám za střely, který stihnete jenom tečovat a stejně skončí v brance, myjou hlavu.
Samozřejmě je i pár brankářů, co zápasy vyhrávaj svejma gólama. Jo, José Luis nebo Rogerio jsou světlá výjimka; já sice už v jednom zápase na Hanspaulce skóroval dvakrát v rozmezí asi dvou minut, byť to spíš než precizně provedenýmu kopu přičítám mamtáctví soupeřova gólmana. A stejně jsme v tom zápase minutu před koncem 4:3 vedli, dostali vyrovnávací gól, ale z poslední akce dali na 5:4, takže za hrdinu zas byl střelec vítězný branky. Jako brankář si holt nevybereš.
Samota tak hrozně svírá – a neni kam jít, neni kam jít.