Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #353 ŽOVIÁLNOST

#353 ŽOVIÁLNOST

Posted: Duben 20th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 2 komentáře »

Přehnaná žoviálnost je neskutečně, ale neskutečně votravná. Horší než žoviální chlap už je snad jenom žoviální ženská – případ takové ostudy jsem zažila zrovna nedávno. Dost blbý je, že s žoviálama se nekamarádíte dobrovolně. Nesčuchli jste se s nima už ve školce a nechodíte s nima na pivo do teď. S kamarády se prostě k sobě navzájem chováte přátelsky, od toho se přeci máme, ne? Žoviální lidi, v tom smyslu slova, o kterém dnes mluvím, potkávám většinou jednorázově, při práci a zpravidla po nich něco potřebuju a skoro pokaždý jsem proto v přirozeně podřízené pozici – ve které nezbývá než se usmívat a dělat, že se nic neděje a že to je vtipný a že čas strávený v přítomnosti takové osoby je přímo magický.

Zvyky a tradice žoviálních monster by tu šly rozebírat až do alelujá, metody a taktiky podobných osob neznaj hranice a limity. Někdy se to dokonce ani hned nepozná, dokonalé maskování těm lidem vydrží do první überžoviální historky o poměrech v jejich domácnosti nebo na pracovišti. Ale někdy jen vstoupíte do místnosti, představíte se a z druhé strany se ozve „Já sem nějakej Tonda Košťál, hahaha“ a je vymalováno. Bolestí se mi trochu přivřou oči a od té doby se mám sakra na pozoru, abych udržela dekorum, protože po takovém entré můžete vsadit boty na to, že to nezůstane jen u nějakýho „Vaška Vokurky“, ale pojede to dál, přes půlhodinové wannabe vtipné historky bez pointy až do hořkého konce.

Bodrost některých lidí, které absolutně neznáte postrádá meze. Chlapácké plácání do ramen, pomrkávání, dvojsmyslné hlášky, auuu můj bože, za co mě trestáš?! Jsem si jistá, že tyhle strejcové jsou předplatitelé Trnky Brnky a na tradici humoru z Vizovic hrdě navazují i ve svém životě. Nedejbože když vám nabídnou kafe v hrnku s Pivrncem od Petra Urbana, u kterého vám místo cukru osladí život sadou vtipů z trilogie Kameňák… Po každém takovém zážitku mám pocit, že bych si zasloužila alespoň tři dny placeného volna na zotavenou, aby se mi ty šrámy ze smrtelných rozpaků, alespoň částečně zahojily.

 (jména v dnešním hejtu byla samosebou změnena)

«
»