#206 DAWSON LEERY A RORY GILMORE

Posted: Září 20th, 2011 | Author: Achjo Bitch | Filed under: Achjo Bitch | 28 Comments »

Z vašich reakcí na můj minulý příspěvek (zejména z těch facebookových <3) jsem vyrozuměla, že máte rádi jemný, lidským okem prakticky nespatřitelný, humor v souvislosti s popkulturními odkazy. To je dobře, to je dokonce moc dobře, protože přišel čas na téma, které mě trápí od dob, kdy se ještě ze školy chodilo dívat se domů na televizi a které, jak pevně doufám, se dočká podobně báječného přijetí, jako ty Scooteři (#muhehehe).

Stejně jako naprostá většina lidí v mém věku a v mém regionu jsem sledovala seriály. Ne nějak moc, to ostatně nedělám ani dnes, ale přece jen, nějaký ten základní přehled by tam byl a v těch významných seriálech se orientovat dovedu. Správnej seriál má, IMHO, kladné hrdiny a záporné hrdiny. Někdo vám je sympatický a s někoho byste, v reálném životě, ani nepozdravili. Pár lidí je tam strašně krásnejch, ale o většinu byste si ani kolo nevopřeli. S někým soucítíte a u někoho prostě vůbec netušíte, vo co mu kurva jde.

A pak je tady Dawson a taky je tady Rory. Ač každý z jiného seriálu, vyvolávají ve mě tyto postavy úplně identický pocit. Pocit, že musím rychle něco roztrhat, do něčeho kousnout anebo se třeba vzteky rozbrečet. Blbý teda je, že v obou případech jsou to celkem dost hlavní postavy, po kterých se daný seriál i svým způsobem tak trochu jmenuje, takže scén a výjevů, kde tyhle dva ubožáci nejsou je prostě spíš moc než nic.

Dawson z Dawsonova světa je hypercitlivý wannabe filmař, který snad celý seriál (nebo minimálně všechny díly, který jsem viděla já) prokňoural na houpačce nebo emařil někdě u hovorů se svým podobně sympatickým tátou (viděla jsem díl, kde ho starej Leery učil líbat se na figuríně – CREEP) nebo se otravoval kdekoli jinde, kde byli ochotný poslouchat ty rádoby moudrosti o životě a navíc se mi nelíbil ani fyzicky. To samý v bleděmodrym byla Joey (jo, nemám ráda Katie Holmes) a vůbec, kdyby v tom nebyli Jen a Pacey, tak by to bylo úplně, úplně nekoukatelný.

Gilmorova děvčata je zase trochu jiná story. Story o celkem sympatický a pohledný mamince, která má sexy nápadníka-kavárníka, vlastní hotel a vypadá to, že by s ní mohla bejt i legrace, tentokrát kazí její otravná dcera. Rory se, co já vím, dokázala buď učit, nebo hysterčit, že bude mít špatný známky, bát se všeho zábavnýho, český dabing jí přidával patřičnou nesympatičnost a do toho všeho se o ní, z nějakého důvodu, ucházeli docela hezký kluci!!! Častokrát jsem tak měla dojem, že hlavní poselství celé show je svět je nespravedlivej, dělejte si co chcete, ale stejně se nakonec budete potýkat s uječenejma hysterickejma šprtkama, který budou chodit s těma nejhezčíma klukama a vy jim budete moct tak leda závidět.

Na seriály tohoto typu, jsem se nikdy nechtěla dívat jako na dílo, které mě ponaučí, vzdělá, obohatí a poznamená na zbytek života. Nejsem si vůbec jistá, že se mi ty seriály líbí/ líbily, možná že vlastně VŮBEC NE! Ale „dobrý“ seriál prostě funguje tak, že se chcete dívat na další díly, což na mě, jako na mladé telátko, fungovalo celkem obstojně a když se musíte dívat na seriál, kde vás iritujou hlavní hrdinové, je to na peklo.