Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #458 ROZTRŽENEJ PYTEL NA ODPADKY

#458 ROZTRŽENEJ PYTEL NA ODPADKY

Posted: Říjen 30th, 2012 | Author: | Filed under: Curvekiller | 1 Comment »

Co se týče hygieny, jsem magor. Uznávám to. Když se dotknu houbičky na nádobí, považuju svoje ruce za infikovaný bakteriema a musím si je důkladně umejt. Když mi spadne jídlo na vytřenou zem v kuchyni, je pro mě nepoživatelný. Nepiju s lidma ze stejný flašky, skleničku si nevezmu ani po svý mámě, což je při vědomí, že mě za Husáka odkojila, dost divný. Vím to. Ale nemůžu si pomoct.

Obzvlášť velkou delikatesou je proto pro mě vynášení odpadkovýho koše. Celá ta procedura je mi příjemná asi jako vyšetření prostaty padesátiletým drsňákem, co vám řekne, že to teď bude trochu nepříjemný, a pak do vás narve prsty s jemností dealera análních granátů. Sakra moc si to užívám. Zvlášť smačkávání odpadků, při kterým se na prstech míchá starý vejce s rozblemcaným banánem. Lebedím si při každým závanu ze zatuchlejch krabiček od masa. Miluju buket týden otevřenejch kočičích konzerv, říznutej vůní z obalu od tvarůžků. A to před sebou ještě vidím nutnost sahat dole pod schodama na popelnici, do který předevčírem nasral bezďák a psi z celý čtvrti si její kolečka pletou s pisoárem.

Když se mi během tohohle procesu ještě roztrhne pytel s odpadkama a všechna ta tlející historie uplynulýho tejdne se rozprostře po deseti schodech, rovnou sahám po lahvičce s kyanidem a jdu se zabít. Tahle národní tragédie trvá podle mejch vnitřních stopek dobrý tři minuty – zatímco cítím, jak pomalu, ale neodvratně praská igelit, proběhne mi před očima celej život, do toho se ozývá dábelskej smích škodolibý sousedky a sen o klidným odpoledni se zhroutí do jedný vydatný dávky humusu všude kolem, kterej prostě musí někdo uklidit.

Poučení? Samočistící odpadkáč s otvíráním na fotobuňku jsem ještě domů nekoupil, ale začal jsem u pevný pytloviny. Dobrým předpokladem pro přežití je ale podle mýho i mít doma hodnou holku a vyměnit s ní odpadky za mytí nádobí nebo věšení prádla (s oldschool patriarchátem a chlapama, co nechávaj domácí práce výhradně na ženský, mi vyližte). A pak je samozřejmě vhodný zavčas makat na dětech – protože bez debat to nejlepší, co vám ti fakani můžou do života přinýst, je skutečnost, že zhruba od šesti let budou odpadkáče s gustem a radostí čistit za každou desetikačku, kterou jim v rámci kapesnýho přisypete na zmrzlinu. Má to jedinou nástrahu: Nesměj být magoři po vás.

«
»