#43 VYPRANÝ KAPESNÍKY

Snažím se, fakt se snažím vždy před tím, než začnu prát, prohledat všechny kapsy a vyndat z nich mince, zapalovače, kapesníky a papírky a spol. . Proto mi není jasný, jaktože se to stejně  stává. Proč musím trpět při pohledu na černé oblečení, které je sice celé čisté a voňavé a jen tak mimochodem celé od kapesníkovejch vloček? Dyť já přece teoreticky VÍM, že prát se mají jen ty látkové….

Proč? Protože buď:

A) kapesníky mají vlastní život a stejně jako ponožky se prostě budou ztrácet a nacházet tak, že to nikdo z nás neovlivní

nebo

B) jsem roztržitá a při kontrole oblečení myslím na kraviny. Vypadá to asi tak, že mé ruce ty hadry fakt prohledávaj, ale nezávisle na zbytku těla, resp. mozku. Představuju si, že držím v ruce kapesník, přemýšlím nad něčím hodně významným, ve smyslu Co si dám k večeři? a mezitím vracím kapesník zpátky do mikiny a rovnou to všechno dávám do pračky a zapínám program.

B), jako Bohužel, je bohužel správná odpověď. Kromě několika rodinných balení kapesníčků jsem si totiž vyprala mobil (thanxgod bylo léto, takže jsem ho nechala chvíli venku, vyfénovala a byl skoro tak nový jako bych ho vyprala v Perwollu), flashku, propisky, krabičky od sirek a hlavně teda – což bylo fakt královský číslo – plnou krabičku Startek. Nikomu bych nepřála sundavat jednotlivé lístečky mokrýho tabáku z pračky i z oblečení.

Takže krom toho, že praní (sušení, věšení, uklízení do skříní…) samo o sobě není úplně vrcholná zábava, já si k tomu můžu ještě přidat „sundavání kousíčků kapesníčků“, achjo.

Jo no, to taky, tohleto… To taky!

Follow

Snažím se, fakt se snažím vždy před tím, než začnu prát, prohledat všechny kapsy a vyndat z nich mince, zapalovače, kapesníky a papírky a spol. . Proto mi není jasný, jaktože...