Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #369 KDYŽ PO OBŘADU NÁSLEDUJE OBĚD S BLÍZKOU RODINOU

#369 KDYŽ PO OBŘADU NÁSLEDUJE OBĚD S BLÍZKOU RODINOU

Posted: Květen 16th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Blíží se léto a s ním i svatební sezona. Mám svatby docela ráda, sama jsem dokonce dvě organizovala a vím, že to může bejt velká sranda. Může, ale nemusí. A jednou z věcí, kvůli kterým to rozhodně sranda nebývá, je bezpochyby pauza na rodinný oběd. 

Upřímně je to pro mě dodnes jeden z největších WTFucků vůbec. Přijde mi zvláštní, že se všichni svatebčané sejdou na obřad, který ale trvá jen malou chvíli a celá ta nálada plná dojaté a slavnostní atmosféry je pak přerušena tím, že dva nejdůležitější lidé zmizí kamsi na otříduvejš jídlo. Takže vznikne několikahodinová pauza. Hosté se separují do menších skupinek, teď se musí rychle řešit kdo zabere místa v tý lepší hospodě – celkem jsou v okolí třeba jen tři, takže jde o hodně, protože jinak se musí jet někam autem, ale nikomu se nechce pít nealko a pak to řídit zpátky na někam na veselku a co je na tom vůbec nejnebezpečnější: po pěti hodinách v restauraci s lidma které znám, se mi pak prostě moc nechce chodit někam úplně jinam a začít tam s celou zábavou na novo. A myslím, že ta poobřadová atmosféra je pak definitivně a nenahraditelně pryč a to je, vzhledem k tomu, že nemluvíme o oslavě narozenin, ale o svatbě, docela škoda.

Asi jsem z netradiční (a rozvedené) rodiny, ale ani si neumím představit, co by se na takovém obědě tak jako dělalo a říkalo, myslím, že by mě sralo pomyšlení, že ostatní jsou bůhvíkde, když bychom všichni mohli jíst a slavit pohromadě. A jestli to teda jooo musí bejt, proč se nedělá rodinný oběd před obřadem?

Ne že bych snad tomu, kdo to tak má rád, nepřála, tichou a skromnou oslavu v úzkém kruhu rodinném, ale když už, tak ať je alespoň nějak konstruktivně vymyšleno, kam s těmi, co nejsou ani v úzkém ani v rodinném kruhu. Nechat takových 100 lidí „čekat na 18,00, kdy začne veselka“ napospas na maloměstě je trochu mešuge.

«
»