#138 „DYŤ TO JE TADY, VOLE!“

Co hledáš?

Nic, klíče, už asi hodinu…

Dyť jsou tady!

Jé, tak dík moc, anebo vlastně vůbec nedík… Tohle jsou tak strašně nefér momenty, protože já se přece fakt soustředim na tu jednu věc, dívám se do každý tašky a do každýho šuplíku a PŘÍSÁHÁM, ŽE TA HLEDANÁ VĚC TAM NENÍ. A pak přijde moje máma/kamarádka/kamarád/bratr/kdokoliv a ta věc se zázračně objeví. A zázračně se objeví v místech, kam jsem se dívala minimálně 3x (ať nepřeháním s nějakým milionem). Tyhle zázraky života mě vytáčej, ale musím zdůraznit, že moje zloba nesměřuje na lidi, „co to všechno uměj najít“, i když to podle názvu tak možná může vypadat. To né, protože to bych byla sama proti sobě, já sama, co se věcí ostatních lidí týče, taky umím najít skoro vše…

Já se zlobim na všechny ty peněženky, mobily, brejle, rtěnky, krémy na ruce, kapesníčky, žvejkačky, nabíječky, propisky, zapalovače, diáře a píčoviny, který mi dnes a denně schovávaj a chovaj se jak malý děti, trapas.

Příručka, kterou má můj drobný majetek jako povinnou četbu.

Follow

Co hledáš? Nic, klíče, už asi hodinu… Dyť jsou tady! Jé, tak dík moc, anebo vlastně vůbec nedík… Tohle jsou tak strašně nefér momenty, protože já se přece fakt soustředim...