Že mě nenapadá téma na hejt

Po každým druhým přečteným hejtu si říkám: Tohle bych napsala líp. Tenhle hejt vůbec nejde do hlubky. Nebo: Sakra, ten Attila se strašně opakuje! A samozřejmě jsem věděla, jak na to, aby kažej hejt byl skvost jako ten od Achjo Bitch na věci v tašce… Takže když jsem narazila na nějakou věc, která mě nehorázně srala, začla jsem si v hlavě spřádat dokonalej hejt a obvyklé co by kdyby ho někdo chtěl zveřejnit… A teď, když mám možnost si od srdce zahejtovat a zanadávat co srdce ráčí, to prostě nejde! A vím, že tenhle hejt je určitě daleko horší než než nejhorší Curvekillerův hejt (sorry, kámo až tak moc tě nežeru), už jenom proto, kolikrát jsem v něm použila to slovo hejt (sorry, Attilo, to opakování se beru zpět). Jo, Achjo Bitch se taky omlouvám. Ta věc s nedostatečnou hlobkou byla na tebe, ale po tomhle výplodu fakt nemám co říkat.
Takže nejvíc ze všeho mě sere předchozí odstavec.

Follow