#835 ČESNEKOVEJ OCAS

Posted: Září 19th, 2014 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 14 Comments »

Česnek je senza. Všichni už jste asi slyšeli o jeho zázračných léčivých účincích, že je to elixír mládí, afrodiziakální bomba, životabudič, vitamínovej zázrak a že člověka zbaví kašle, rakoviny a… bohužel i veškerých šancí na milostné vášně, sorry, to afrodiziakum je fakt trochu legrační tip.

Česnek je sice dobrej, ale ta česneková afterparty je skutečně za trest. Někdy se člověk dokáže ovládnout a stroužek si odpustit, ale někdy je prostě NUTNO dát si pod tatarák topinku s česnekem. Vždycky zapomenu, že je to vážně tak nepříjemný a že po konzumaci česneku, českého obvzlášť, je na místě vzít si dovolenou. Vždycky si namluvím, že to přece nemůže bejt tak strašný a že česnek jí denně tisíce lidí a nevyváděj u toho a pak jsem překvapená, že zbytek večera musim mluvit s rukou před pusou – takže sice nikdo neomdlí, ale zároveň mi ani nikdo nerozumí.

Za daných podmínek ta socializace fakt není úplně příjemná, takže jsem se po včerejší večeři odebrala domů, vydrhla si pusu rejžákem a savem a lehla si zády k Š., abych ho nepřiotrávila. Jenže ty silice se takhle snadno odstranit nedaj. A vaše bližní sice můžete odstrčit na kraj postele, ale sami před sebou a před vlastní polepšovnou v hubě prostě neutečete. Trvalo mi pár nekonečných desítek minut, než jsem usnula.

Od tý topinky už uběhlo bezmála 24 hodin a já mám stejně furt smrt česnek na jazyku. Česnek je fakt lahodnej a navíc zdravej, ale ten vocas, to se nedá.

Perks of being forever alone.

«
»