Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #583 SMARTPHONY NA KONCERTECH

#583 SMARTPHONY NA KONCERTECH

Posted: Duben 30th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 32 komentářů »

S nostalgií vzpomínám na časy bez mobilů. Šlo to i tehdy, kdy párkrát za týden akorát zazvonila pevná linka. Kdy každý děcko nemuselo mobilem vytrvale hlásit svoji polohu, aby celá famílie věděla, kde zrovna zvrací poté, co natajnačku vypilo litr krabičáku a proložilo to pár tahama trávy. Mobily ale tuhle harmonii zničily – a smartphony šly ještě o level dál, páč nás donutily se permanentně nahánět, i když vlastně kolikrát není důvod. Už nekomunikujeme proto, abysme přenášeli nějakou zásadní informaci, ale prostě jen proto, abysme komunikovali. Furt jsme přisátý k mailům, potřebujem mít přehled o každým lajku u fotky pokakanýho mimina i o check-inu kamaráda v prodejně vodovodního těsnění, zatímco to podstatný uniká. Vím, o čem mluvím, jsem na tom závislej stejně jako většina ostatní smartphonový populace.

Zbytky rozumu mi ale zůstaly, takže aspoň na koncertech tuhle zbraň hromadnýho ničení soukromí netasim. O to víc pak trpim, když se snažim zahlídnout kytarovýho mága, co to zrovna hobluje, jak kdyby chtěl z republiky vyprášit Maxim Turbulenc, jenže – jsa ozářen shlukem zářících displejů – vidim něco, co se blíží nule. Eufemisticky řečeno: Vidim velký hovno. Jasně, les rukou přede mnou byl vždycky, ale zatímco dřív ty ruce buď hrozily paroháčema (u smršti od Metallicy), nebo romanticky pokyvovaly plápolajícíma zapíkama (to když mě bratři Nedvědové provázeli kolem stánků na levnou krásu), anebo nasraně házely na pódium kelímky od piva (když Chaozz přijeli na rockovej fesťák), dneska nahoru trčí leda pracky s mobilama a tabletama a natáčej hnusnej šum.

Nechápu proč. Živě domů snad nikdo přenos neposílá a záznam taky stojí vždycky za pytel. Když ho vyvěsíte na YouTube, beztak tím jen naserete lidi, který chtěj čistou verzi songu nebo cool živák, ale místo toho musej proklikávat mezi chrčícíma a rozklepanejma vejblitkama, jejichž autor buď držel v druhý ruce sbíječku, anebo už je v konečným stádiu parkinsona.

A jestli mi chce někdo tvrdit, že je zábavnější sledovat kapelu skrze malej displej nad hlavou, než ji napřímo hltat všema smyslama, pak předpokládám, že podobně i místo skutečnýho sexu preferuje civění v televizi na Svlíkačku za kačku.

V něčem si jsou volba Papeže i koncert Lucky Vondráčkový podobný.

«
»