#578 MOTIVAČNÍ DOPISY PŘI ŽÁDOSTI O ZAMĚSTNÁNÍ

Posted: Duben 23rd, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 29 Comments »

Jestli bylo na mý bývalý práci něco fajn, pak to, že jsem si mohl sám vybírat lidi, který budou makat se mnou. Je to takovej příjemnej pocit, když se role obrátěj a člověk najednou může vidět před sebou ty vyklepaný ksichty, co hrozně moc touží po práci. Může mezi nima kráčet jak císařpán a rozhodovat, kdo půjde zpátky dřít na pole a kdo se ohřeje v paláci.

Samozřejmě mi v rámci toho procesu selekce byly putna životopisy, šlo spíš o první dojem tváří v tvář a zhodnocení, jestli danej člověk není zmrd, a pak samozřejmě o zvážení faktů nastřádaných ze sociálních sítí: Dobře stavěná děvčica, co si na Facebook dává rozverný fotky v kostýmku playboy-zajíčka, to měla k postupu do druhýho kola vždycky blíž, než týpek co lajkoval Kabáty a Divokýho Billa. Bylo to nemorální, avšak nezbytné. Jasně, chytráci z HR kladli velkej důraz i na motivační dopisy, ale ty jsme s kolegou rovnou splachovali do hajzlu. Protože nic zbytečnějšího nevzniklo od chvíle, co Bůh vymyslel krční mandle.

Motivační dopis je dle definice z Wikipedie „specifický typ textu, jehož prostřednictvím se uchazeč o pracovní pozici snaží přimět potenciálního zaměstnavatele, aby jej zahrnul do užšího výběru žadatelů o místo“. Dle mojí definice jde ale spíš o lejstro vycucaný z prstu, který má sice donutit k činnosti zájemce o danej flek, ale reálně spíš vochcává potenciálního zaměstnavatele – voblbuje ho nažehlenejma frázema typu „obalovat řízky ve vaší kantýně byl vždycky můj velkej sen“ nebo „jsem týmový hráč, rád dotahuju věci do konce, proto se ideálně hodím na řidiče hovnocucu“. A akorát tím překrývá fakt, že žadatel prostě potřebuje kačáky, a proto halt musí do roboty. Tyhle dopisy jsou dokonale zbytečný, sestavený z falešných, ale opravdu falešných a prázdných slovíček, kdy se bájí okolo obyčejný touhy po teplým místečku a prachách na kontě. Hodnota nulová.

Nejvtipnější je, že ti mudrcové z HR vyžadujou motiváky i na naprosto nekvalifikovaný pozice. Co má ale člověk sakra psát, když se hlásí jako pomocník do lakýrny? Čím může motivovat pozice skladníka ve šroubárně? A jaký vznosný ideály by měl vyjádřit zaměstnanec, kterej se uchází o práci za pultem s masem? Že vždycky snil o těsný blízkosti buřtů a že ho inspirovala čabajka s lovečákem? Asi jo. A pokud chce zvýšit svoje šance na postup do druhýho kola, musí nejspíš přiznat, že každej den usíná s vepřovou kotletou pohozenou na pupku.


Za inspiraci díky čtenářce Soně Demeterové.

«
»