#190 TAHÁNÍ SE ZA ŽÍLU

Dnešní trošku do mlejna nemám úplně ze své vlastní kapsy, ale je to úplně jedno, protože je to tak jako tak jedna z nejnechutnějších věcí vůbec.

Bavili jsme se o krvi, odběrech a jehlách, když se najednou Š. začal třást a natahovat a popisovat své trauma z gymplu, kde se všichni jeho spolužáci naučili vytahovat a chytat si žíly v lokti. TYVLE. Kde to jsme? Co to je za zálibu? Jenom při představě toho, že si někdo chytá žílu a vytahuje si jí bůhvíkam se mi dělá na zvracení a při představě toho, že celá třída na mě řve „heléé podívej se, podívej se“ a drží se u toho za tu žílu je to zvracení na druhou.

Myslela jsem si, že moje nejslabší místa jsou tradiční achillovka a podpaží. Mou novou noční můrou je teď vidina toho, že přijde někdo zlej a vytáhne mi žílu a bude mě do ní štípat, to je báječný, děkuju moc, něco takovýho jsem sháněla už dlouho! My jsme na gymplu tak maximálně hráli maso nebo si hráli na vakcínu s kružítkem a i když to občas bolelo, za nic na světě bych to neměnila za vytahování tepen, cév, žíl a žilek a vůbec, blé, blé, blé, blé, pomoct, nechci, nikdy, vůbec, never, au, nech toho, prosím, kurva už dost ale, ještě jednou se tu žílu vytáhneš a napráším tě třídní učitelce nebo na policii. To je strašný. Strašný.

A do prdele! I drsňáci brečí, když vidí žílu v prostorách, kam nepatří.

PS: Taky to umíte nebo se kámošíte s nějakým čunětem, který to dělá? (=průzkum)

Follow

Dnešní trošku do mlejna nemám úplně ze své vlastní kapsy, ale je to úplně jedno, protože je to tak jako tak jedna z nejnechutnějších věcí vůbec. Bavili jsme se o...