„Hudba“ v kavárnách

Posted: Listopad 11th, 2015 | Author: Ctirad | 2 Comments »

Proč „hudba“ (rozuměj: rytmická akustická výplň vycházející vstříc nevytříbenému vkusu většinového publika) platí v kavárnách a restauracích za podobně neodmyslitelnou součást vybavení jako kliky u dveří a umyvadla na toaletách? Proč si myslíme, že by to bez ní nešlo? Nejezdíme snad do Vídně a neobdivujeme tamní kavárenskou kulturu (nota bene chráněnou Unescem jako nehmotné kulturní dědictví)? Nudíme se snad ve vídeňských kavárnách jen proto, že tam z reproduktorů neduní obligátní rytmy? Do kaváren a restaurací se chodí nejen jíst a pít, ale také mluvit s přáteli, pracovat, číst, psát, přemýšlet, přemítat, nicnedělat – při všech těchto činnostech a nečinnostech nechtěná hudba vadí. Někomu víc (mně), někomu snad vůbec, ale pochybuji, že by se našel člověk, který by se při vstupu do podniku, kde nic nehraje, otočil na prahu a znechuceně odešel, protože „je tam moc ticho“. Ono totiž v podniku bez hudby nikdy není „ticho“. Každý prostor, kde se zdržují lidé, se zaplní přirozenými zvuky: hlasy, kroky, cinkotem nádobí, zvuky z ulice. Proč by to nemohlo stačit? Pokud se mnou souhlasíte, připojte se ke komunitě proti akustickému smogu na fb stránce „akustický smog“.

«
»


  • sppopzl

    Hudba (nebo třeba televize) v tomto případě slouží především jako zdroj šumu -- aby nás tolik nerozptyloval hovor u sousedního stolu, respektive aby zvědavost celé kavárny nejitřila naše debata o politice nebo poševních kvasinkách.

  • Jan Hoskovec

    Připojil bych k tomu ještě lidi, co když mají doma hosty, tak prostě musí nechat jet na pozadí puštěnou televizi nebo nějaký dle jejich názoru nekonfliktní výběr rádiových hitů (že kterého já div nelezu stropem)…