Brzdná dráha v hajzlu

Setkávám se s tím pořád – na veřejných předražených a přetopených rádobynóbl záchodcích ve Vaňkovce, na nádražích, v hospodách i lepších restauracích, v šatnách tělocvičen a fitness center, ale hlavně v hokně. Dáreček, co tam zanechal předchozí uživatel, až příliš názorná ukázka toho, že záchod byl opravdu použit k tomu účelu, ke kterému ho lidé vynalezli.
Jasně, stane se, občas si šmouhy nevšimnete, občas zapomenete, občas někdo opravdu spěchá na vlak nebo jeho slepeckej pes nezaštěká správnej signál, ale většinou jde o prachsprostý ignoranství. Člověk prostě zvedne prdel, zmáčkne tlačítko a jde. To co tam nechal už není jeho starost. Možná je záchodová štětka fujky fuj, nebo ho maminka nenaučila, k čemu se používá. Možná je to síla zvyku z kadibudky na chalupě v Řícmanicích…
Makám ve firmě s pestrou paletou chlapů, od maníků s titulem RTDr. po Frantu, co nedal ani učňák, ale je jedno, kdo tam byl zrovna přede mnou, téhle zhovadilosti se statisticky dopouštějí snad úplně všichni.
Jo, když jde na věc, o hovno de, prostě to přetrpím, su chlap, žejo? To, co mám pod zadkem během procesu přece jen nevidím, ale pohled na ty nechuťárny při příchodu na onu místnost, z toho by se jeden po… A to ještě nemluvím o tom, když nádavkem dostanete žlutý kapky a občas taky nějakou tu hnědou šmouhu na prkýnku…

Follow