Že už vůbec nečtu

Posted: Listopad 8th, 2015 | Author: Tracy B. | No Comments »

Miluju čtení. Ten pocit, když se mi dostane do ruky dobrá tlustá kniha, která slibuje dlouhý a pohodový čtení… Ale hergot, kdy já naposledy něco přečetla? Když se mě kamarádka zeptá, jakou knihu bych jí doporučila nebo co jsem četla naposledy, vybaví se mi příběhy o ježcích, princeznách a mašinkách, ale to jaksi není to, po čem by kamarádka toužila, že.
Mám děti. Tak, to je vono, proč nečtu. Nestíhám to. Jediný volný chvilky, který mám a kdy po mně nikdo nic nechce, ty přicházej až večer, jenže to bych si jaksi musela ukrojit trochu času vyhrazenýho pro spánek. A to by to pak se mnou nebylo k vydržení.
Takhle – být rodičem je skvělý. Je to skvělý proto, že mám s kým dělat kraviny (jsem celkem mladá matka a dalo by se říct, že část mýho mozku stále ještě prožívá pubertu), proto, že nikdy nejsem sama (což mojí společenský povaze vyhovuje) a proto, že nemám problémy s usínáním (dřív jsem trpěla nespavostí, ta se péčí o dvě malý děti kamsi vytratila). Mohla bych napsat spoustu důvodů, proč je rodičovství fajn, takový ty řeči o lásce a spících andílcích, který jsou sice pravdivý, ale taky dost kýčovitý, že jo. Ale nemůžu si pomoct, ty chvíle klidu, který jsem trávila s nosem v bichli a s horkym čajem v ruce, ty mi děsně chyběj… A sere mě, že nevim, kdy se vrátěj.

«
»