[smis]
Posted: Srpen 22nd, 2016 | Author: Jules Winfield | No Comments »Chápu, že naučit se správně vyslovovat cizí jména může někomu zavařit mozkovou kapacitu. Chápu, že chtít po českym plebsu, aby se naučilo vyslovovat dentální frikativy je křížová výprava, před kterou by couvnul i Richard III. ve strachu, že dopadne jak templáři u Akkonu. Ale kurva, používat hlavu přece nebolí.
Už jenom z čistě pravopisnýho hlediska (kterým se mezi náma čeština řídí ve fonetce téměř výlučně) dává větší smysl vyslovit skupinu písmen „th“ jako [t], v případě znělý varianty [d]. A hlavně to tolik netahá za uši.
Protože sorry, ale když mi někdo řekne [áj tink jůr blídink] (v některých případech s omluvitelnou variací t/f), tak si aspoň nepředstavim řeznictví s dřezem plnym srážející se krve…
Follow