Řvaní na hráče

Posted: Říjen 16th, 2015 | Author: Pobre Miguel | 1 Comment »

Sportovní komentátoři a teoretici, to je na hejt samo o sobě. Především ve fotbale je to strašně znát. Hráči pořád dokola opakují nicneříkající fráze: „Musíme dát víc branek, než soupeř“, „hraje se do poslední minuty“, atd., ve studiu se komentátor ptá odpovědí a experti jsou buď amatérští psychologové (Hřebík), lingvisté (Csaplár), motivátoři (Straka) a ti, co říkají „tak určitě“. A pak je celý zástup hospodských expertů, diskutujících fanoušků, dědků na stadionu.
Jestli jste někdy hráli nějaký sport aspoň na úrovni pralesní ligy, tak víte, že se občas prostě nedaří. A nejde to, ať na hřišti děláte cokoliv. Když to nejde celému týmu, když útočník zazdí šanci, když obránce udělá chybu a je z toho gól, existuje unikátní recept, v šatně hráče seřvat. Jo, opravdu super. Vám to nejde, víte, že jste udělal chybu, je vám z toho na nic a pak vás trenér nebo v hierarchii výše postavený hráč seřve. Jo, výborný, teď se určitě bude hrát mnohem líp. A vůbec nejlepší je, když na vás někdo řve z lavičky: „co děláš!“ Hm, výborně, to je přesně to, co potřebuju.
Nejlepší byl náš kapitán, ten, když chtěl něco říct, přišel za mnou v klidu a jen mi řekl: „dělej to spíš takhle a takhle a půjde ti to líp.“ jako by sakra nevěděli, že dělám co můžu. Někdy to prostě jde zlehka a někdy běháte sem a tam a je to špatný.

«
»


  • Pobre Miguel

    Sakra, to vyznělo, jako že slova našeho bývalého kapitána byla k ničemu, ale právě naopak. Tohle pomohlo nejvíc.