Praha v ranní špičce

Hejtů na MHD a na davy lidí jsem tu pár četl, ale víc než lidi v MHD nebo idiocie Opencard mě vytáčí ranní špička v hlavnim městě, a vlastně ve všech větších městech. Neni to tim, že bych neměl rád ráno – takovej ranní sex nebo ranní návštěvu toalety řadím mezi příjemnější okamžiky dne. Ale nevim jak na vás, na mě teda ranní tlačenice v metru, následně tlačenice na schodech, pokračující tlačeníce v tramvaji a vůbec všeobecná tlačenka působí jak Rudý trenky na Jirku Ovčáčka. A to ani nemluvim o těch všudypřítomnejch nasranejch xichtech – to je depresivnější než projev Miloše Jakeše.

A je úplně jedno, jestli člověk jede MHD, autem anebo to teda zkusí pěškobusem, všechno vyjde úplně stejně nasrávačně. V MHD jste přilípnutý a namačkaný, pravděpodobně na notně smradlavý spoluobčany, s autem stojíte, stojíte a stojíte a spalujete pohonný hmoty, a pěšky se pomocí loktů brodíte lidma, který prostě neuměj chodit vpravo a už vůbec ne rychle. Nejlépe ještě potkáte zmatené důchodce, kteří NUTNĚ musí jít ZROVNA teď, v nejhorší špičce, kdy cestuje celá pracující a část studující třídy, nakoupit těch pět rohlíků a jednu paštiku k večeři, aby ty potraviny náhodou nezmizely v černé díře. A úplně nejhorší je to v zimě: V tramvajích se nedá dejchat, venku mrznete (a schytáte držkopády, poněvadž o naledovatělý chodníky se nikdo nestará). Takže teplotně nejlíp vyjde auto, ovšem tím jezdit po Praze ve špičce je naprostá definice zoufalství; než se přesunete kam potřebujete, Láďa Hruška projde tři Kauflandy a několik zahrádek bývalých hostů Přemka Podlahy.

Nejhorší na tom ale je, že když už se dostanete, kam potřebujete, jste z toho všeho naprosto vyvedený z míry a zoufale nasraný, čímž se kruh nasrání přesouvá na další lidi a nakonec je nasraná celá Praha, většinou z naprostej pi

Follow