Otomismy

Je k nevíře, je opravdu naprosto nepochopitelné a neuvěřitelné, nakolik se tento zpropadený mor jazyka v mé milované češtině rozšířil. Jako bych ty filosofy všedního dne slyšel na každém rohu. „Chápeš, láska je hlavně vo emocích!“ „Hokej je o tom štěstíčku, bez toho se to nedá hrát.“ „Vánoce jsou hlavně o klidu, nikoliv o nakupování.“ Kolik podobných mudrlantů člověk denně slyší.

Zásadní problém však je, že otomismy nejsou pouze výsadou debat na trolejbusových zastávkách nebo v obskurních hostincích kdysi nad ránem, kdy je podlévání za stolem v putyce zejména o tom udržet moč a přibližný pojem o směru ku domovu. Ne. Zdaleka nejvíce nás neutuchajícím závalem této floskule zásobují média. Nakolik debilní člověk musí být, aby si neuvědomoval, jak hloupě to zní? Už není úniku. Zapněte si Události v regionech. „Dlažba, lavičky, osvětlení. Tak o tom je rekonstrukce náměstí v Rožmitálu pod Třemšínem.“ Pusťte si politickou debatu. „Volby jsou o důvěře straně.“ Přepněte na pořad o vaření. „Pravá bramboračka je hlavně o bramborách.“ Bože můj.

A nejvíc mě sere, že mi to občas taky ulítne. Avšak snažím se nepodlehnout, dávat si pozor, přemýšlet o tom (!), co ze mě vlastně leze. Buďte té dobroty, snažte se také.

Protože otomismus je o neschopnosti se pořádně vyjadřovat, o nedostatku jazykové kreativity (a další hejt by mohl být třeba o slově kreativita v současném zmrdispeaku).

O tom to je!

Follow