Náš zákazník, náš pán – část 2.

Posted: Prosinec 28th, 2015 | Author: Clint | 8 Comments »

… pokračování z předchozího hejtu.

Vyzkoušel jsem jako první dát balík šesti dvoulitrových vod (tedy o něco více než 12 kg!) – pokladní nezklamala. Povstala, s heknutím nadzvedla balík a s dlouhým a hlasitým výdechem jej položila do košíku. Moje slova „to nemusíte, dám si to tam sám“ nepadla na úrodnou půdu. Protože ale ne vždy pokladní provede dostatečný náklon nad košík, stane se, že zboží dopadne do košíku z větší výšky, než by bylo záhodno. Copak papírové utěrky, ty se jen překulí a je to. Konzerva hlasitě cinkne, lidé ve frontě se otočí, ale taky se moc nestane. Jenže už jsem takto ale „přišel“ o hořčici, sáček s jablky a o několika jogurtech ani nemluvě. Pochopitelně jsem se snažil pokladním říct, že to nechci, že si to tam dám SÁM. Nepomůže nic. Prosba, odsunutí košíku z dosahu pokladní (od pokladní následuje asertivní žádost o přisunutí košíku), ani přetahování se s prodavačkou.

Ano, pro někoho je to drobnost, někomu to vyhovuje, ale mě ne. Hned po namarkování na pokladně si dávám zboží do tašky a nevýslovně mě sere, že to pokladní vidí, chápe, ale stejně ten první kus vezme, obloukem abych na něj nedostal, ho dá do košíku, odkud si ho teprve můžu laskavě vzít.

Když jsem se zeptal, proč provádějí tenhle rituál, dostalo se mi jen pokrčení ramen, trapného pousmání a strohé odpovědi, „Víte, to my musíme“. Takže prodavačka je jen stroj, kterýmu na motivační poradě řeknou postup a ona se ho drží jak hovno košile bez ohledu na to, co zákazník chce.

Takže vy všichni vedoucí pracovníci v Penny, Lidlech a dalších prodejnách: snažíte se k sobě nalákat zákazníky, mít čerstvo a naklizíno, ale v samým závěru nákupu zákazníka naserete.

«
»


  • Miroslav Palouček

    Nevím kam chodíš nakupovat, ale mě se to snad v životě nestalo. Nikdy mi nikdo nic nedává do košíku. Mě zase nejvíc štve, když je předemnou někdo, kdo si pomalinku nandáva svoje věci z pultíku a pokladní mezi jeho nákup začne házet moje namarkovaný věci. Pěknej bordel a přetahování o věci následuje, dost trapný to bejvá, tohle mě vadí. Do košíku mi může pokladní narvat třeba celej nákup, ještě jí poděkuju, akorát bych měl strach o její záda, aby jí neruplo.

  • Jan Bart

    At je to jak je to kdekoli jinde, debil Clint odpovedel o teto samosce -- proc to tak asi delaji -- sam sobe, ale jako blb na to napise dva hejty o prodavackach, zcela neschopen vubec pochopit fakt, ze si zde sam odpovedel:

    „Když jsem se zeptal, proč provádějí tenhle rituál, dostalo se mi jen
    pokrčení ramen, trapného pousmání a strohé odpovědi, „Víte, to my
    musíme“. Takže prodavačka je jen stroj, kterýmu na motivační poradě
    řeknou postup a ona se ho drží jak hovno košile bez ohledu na to, co
    zákazník chce.“

    Ted to Clinte uplne zcela zjednodusim pro tvuj tupy mozek:
    Prodavacka “ „Víte, to my
    musíme“

    • insaina

      ale on se nepta, proc to tak delaji, on popisuje, co ho sere -- a svete div se, sere ho to, i kdyz vi, proc to delaji

      • Jan Bart

        Ehm.. on nevedel, proc to tak delaji a prave proto se na to zeptal a pak uz by ho to tak nejak lidsky nemelo srat…(Když jsem se zeptal, proč provádějí tenhle rituál, dostalo se mi jen
        pokrčení ramen, trapného pousmání a strohé odpovědi, „Víte, to my
        musíme“)

        • Vach

          Me osobne taky sere rada veci, prestoze ty veci tak nejak lidsky chapu. To je holt zivot. A navic, cetl jste to az do konce? On to vzkazuje jejich sefum, ne prodavackam Je to hejt.

  • Camarilla

    Zajeď se podívat do USA. Tam mají obchoďáky běžně zaměstnance, jejichž náplň práce je běhat okolo pokladen a skládat lidem zboží do tašek. Oproti tomu je vhození jednoho kusu zboží do košíku máček :)

  • Boy Carrying a Wine Bottle

    Řešení je snadné -- nakupujte jinde. Já jsem se tak zařídil před lety v Makru, kde mě iritovalo, když na mnou zaplacené zboží začal do vozíku šahat makak a kontroloval ho. Pohádal jsem se s ním právě kvůli tomu, že už u zboží přešlo vlastnické právo na mě okamžikem jeho zaplacení. On plácal blbosti typu „Dělám to pro vás, pro vaši kontrolu.“ Řekl jsem mu, že lže. Zaprvé o jeho kontrolu nestojím a zadruhé to dělá proto, že vychází z předpokladu, že jsem mohl krást. No a asi čtyři roky jsem do Makra nejezdil. Už tuhle blbost naštěstí změnili.

  • Lenka Sileth Smetanová

    Víte co, pracovala jsem v Kauflandu několik měsíců, enž mě vyhodili protože „jsem nebyla dfostatečně schopná dělat u nich pokladní“. Možná ste si toho nevšiml, ale na pokladnách se potulují tzv. Hlavní pokladní, které kontrolují nás podřadné pokladní a zapisují si co děláme… Tedy, musely jsme dávat zákazníkům první věc do košíku jelikož, dkybychom to neudělaly i když zákazník chce zboží nakládat sám, napsali by nám trestné body, a posléze i přeložili na nějakou jinou práci, například na tahání těžkých beden s výrobky po obchodě a doplňování zboží…. Tuhle jsem měla dostala dvoukylový pytel jablek, ve kterém z 15 jablek byla 2 jablka jiné odrůdy. Nedokážete si představit ten humbuk, když si mě zavolal ředitel a procházel se mnou ovoce a ukazoval mi dvě červená jablka a vysvětloval proč je třeba si dávat pozor, načež vylovil jeden z mých úplně prvních testovacích nákupů (ano, skoro každý den se provádí testovací nákup, kdy vezmou košík naplní ho věcma prohodí například ceny, nebo shovají nějaké zboží mezi jiné, a vy to musíte odhalit) a říkal mi, že nesmím zaměnit bílou papriku od papriky zelené… zkrátka a dobře, buďte nasraný na vedení, které z pokladních dělá totální krávy, které vám potom dělají tyto věci. Věřte mi, že to ěm děvčatům za to nestojí, makaj za minimální mzdu a pak je po třech měsících zkušebky zkrátka vykopnou a naverbujou nové nemyslící ovce a tamy ať jdou pracovat za kasu ke konkurenci, která je údajně méně ‚prestižní‘ než ten jejich debilní obchoďák, kde prodávaj schvilý ovoce a nikdo se tím nezabývá.