Kuřáci co zdržujou

Ač nekuřák, nemám problém s tím, že někdo si rád zapálí. Je to jeho volba, jeho plíce a jeho peníze. Stejně tak jsem proti zákonu, co by zakazoval kouření v restauracích, neboť je podle mě na majiteli aby si rozhodl zda chce mít na každém stole popelník a za bar pultem pár krabiček. Jediná věc, která mi na kuřácích vadí je, když svou touhou blokují celou skupinu.
Například když si pár lidí rozhodne zahrát nějakou skvělou deskovku, co zabere trošku víc času. Například Hru o trůny, Arkham horror nebo osadníky. Vždycky tak po třičtvrtě hodině si některý z kuřáků snad automaticky, snad z nedostatku nikotinu začne balit cigaretu. Když proces dokončí, spiklenecky mrkne na zúčastnivší se spolukuřáky a je hotovo. V tuhle chvíli jde všechno stranou. Je jedno, že moje armády právě obléhají Královo přístaviště, že v arkhamských ulicích se zjevil prastarý, nebo že mám životní výměnu jedné ovce za dvě hlíny a jeden strom, v tu chvíli jde všechno stranou. Kuřácká část jde ukojit svoji touhu a zbytek jen smutně kouká na hrací plán a zoufale se snaží udržet v atmosféře, která ještě před chvílí obestírala hrací plán. Jenže je to bez šance, kouzlo okamžiku je v tahu.
Dělají to vždycky jenom kuřáci, nikdy jsem si nevšiml, že by takhle hromadně zdržovali alkoholici, čokoholici nebo sexuální devianti. Nejhorší je, že se s tím vlastně moc dělat nedá. Kuřáci budou chodit na cigáro dál a ostatní na ně budou stále čekat. O to víc se pak bojím, že moudrý zákon o zákazu kouření v hospodách to ještě zhorší. Protože potom začnou kuřáci odcházet i od zásadních debat u piva. A to bude teprve na hovno.

Follow