Když o mně majitelé psů říkaj, že jsem „fuj“

Štráduju si to takhle letenskou ulicí, na zádech batoh, v ruce bundu – ráno jsem vyrazil zbytečně moc oblečen. Proti mě dvojička se dvěma psy, kteří na mě začnou štěkat. Páníček mi to vysvětlí s poukazem na kus oblečení v mojí ruce: „Oni si myslí, že jste to ukrad!“ Pomyslím si krátké WTF a páníček pokračuje, tentokrát už na trhače: „Fuj! Fuj je to!“ Tak hele, frajere, já nejsem žádný „fuj“. Příště řvi třeba „nesmí!“ nebo „nech toho!“, ale „fuj“ si odpusť, nebo udělám něco takovýho, abych „fuj“ fakt byl.

Follow