Hypotéka

Člověk, co chce v dnešní době postavené na prachách vlastní bydlení má dvě možnosti, jak toho docílit: počkat na dědění nebo si vzít hypotéku (neberu v potaz alternativní způsoby bydlení např. squatting, karavany, garáže, matrace v kanclu pod stolem a podobně, které je buď pro dobrodružné povahy nebo zoufalce). Jo kurva, jenže vzít si hypotéku je jako si dobrovolně na svoje bedra vzít všechny starosti světa: snažíte se pomáhat, ale jednou něco poděláte a už se vezete do údolí sraček. Přesně jako hypotéka. Vyhlédnete si krásnou nemovitost přesně dle mokrých snů a úchylných představ za několik mega papouchů. Podepíšete smlouvu, kterou si ani pořádně nepřečtete (takže tam banky napálí slušné pasti) a už to jede. Na 40 let jste v této státem podporované lichvě a Vy se musíte kurva otáčet, abyste to vůbec zvládli při těch řvoucích harantech, hysterických partnerech či partnerkách, ustaraných pohledech rodičů, zasranýmu šéfovi, co Vám už rok nepřidal (a víte, že ani nepřidá, protože jste v pasti a moc dobře to ví, drží Vás za koule nebo kozy) a nenaplňující práci, kterou děláte jen z donucení zase kvůli té lichvě. A pak jednou nezaplatíte a hned nastupuje komando, horda dopisů, upomínky a nepříjemní lidé z banky, co se s Vámi o Vaší situaci odmítají bavit, protože jste přeci podepsali smlouvu a tím souhlasíte se vším. Jebat to do piče, radši bydlet v garáži než akceptovat hypotéku, byť se šancí na hezké bydlení jako z pohádky, co jednou může i nemusí být Vaše.

Follow