#1000+1 Když si na prázdný ulici zpívám a někoho potkám

Posted: Říjen 8th, 2015 | Author: eleonnore | No Comments »

To si cváláte na zastávku, sluchátka na uších a nikde ani noha. Věc, co Žižkováci neznaj, pro nás z periferie ale běžnej denní chléb. Dál. Oblíbenej song vám vyplaví do těla veškerou zásobu měsíční doporučený dávky hormonu štěstí a vy si na tý prázdný ulici prostě začnete zpívat. Nebo otevírat pusu. Pocaď je to spíš téma na 1000 věcí, co mě bavěj.

Teď ten horor ale začne. Song graduje. Představujete si, jak jste ve vlastnim klipu. Dáváte si to, cejtíte se jako nová Lana del Rey. Přichází nejlepší část z celýho songu. Vidíte ten záběr, steadicam před váma, váš výraz je dostatečně procítěnej. Otevřete pusu dokořán a…. Spoza rohu se vynoří ČLOVĚK!

Červenání, naštvání a zklamání. Co by asi dělala Lana, kdyby jí někdo na koncertě lusknutim prstu všechno sakumprásk odčaroval? Co by dělal božský Kája? A co na to Jan Tleskač?

Co mě ale uklidňuje je pani tančící na zastávce, která kolovala celou soušl komunitou. Dlouho jsem měla za to, že jsem divná. Ona mi dodala odvahy přidat ke zpěvu nový taneční prvky.

alternate text

«
»