Posted: Červenec 13th, 2015 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 2 Comments »
„My bychom chtěli dovnitř,“ ukazujeme panu gorilákovi u literárního stanu svoje pásky. Před čtyřmi hodinami jsme tam měli s Achjo Bitch a Curvekillerem čtení a sklidili jsme takovej sukces, že na každým normálním festivalu by pan gorilák srazil paty, hluboce se uklonil a pošeptal nám, kde jsou rozkuřovačky a kde je koks zdarma. Ale co, jsme na Pohodě, úplně by stačilo, kdyby nehemzal a pustil nás tam, kam potřebujeme, tedy do zázemí, protože tam je náš kamarád Bohdan.
Read the rest of this entry »
„My bychom chtěli dovnitř,“ ukazujeme panu gorilákovi u literárního stanu svoje pásky. Před čtyřmi hodinami jsme tam měli s Achjo Bitch a Curvekillerem čtení a sklidili jsme takovej sukces, že...
Posted: Červenec 7th, 2015 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 25 Comments »
Je jasný, že na tenhle hejt mělo dojít dřív, ještě v dobách, kdy Václav druhý seděl na trůně Pražskýho Hradu. Klaus dneska sešev z očí sešel z myslí, takže věta zmíněná v nadpisu zaznívá méně často, protože běžnej frustrát si dávno musel najít jinýho viníka, co může za jeho posranej život. O víkendu jsem ale zahlídnul Klausovu fotku z Varů, an se prochází po kolonádě v růžovym polo tričku, což samozřejmě vzedmulo novou vlnku se starym obsahem a připomnělo mi, jak mě přisuzování homosexuality bejvalýmu prezidentovi nebetyčně sere.
Read the rest of this entry »
Je jasný, že na tenhle hejt mělo dojít dřív, ještě v dobách, kdy Václav druhý seděl na trůně Pražskýho Hradu. Klaus dneska sešev z očí sešel z myslí, takže věta...
Posted: Červenec 1st, 2015 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 16 Comments »
„Náš táta si pepří úplně všechno,“ komentovali jsme v mladším školním věku dvojhlasně s bratrem otcovu zálibu v černém koření a chichotali se tomu, jak už člověk v mladším školním věku dělává u věcí, kterým nerozumí. Je to pochopitelné: láskou k pikantním pokrmům zahoří sedmileté dítě spíš, když je z Indie nebo Mexika, než když je z pražských Holešovic. Každopádně o třicet let později jsem pravý syn svého otce: miluju pepř všech barev a vůní, nepřidávám si ho pouze do zemlbáby (byť si myslím, že špetka toho růžového by mohla pozvednout i žemlovku) a už jen čekám, kdy to začne sžíravě komentovat Attila junior.
Read the rest of this entry »
„Náš táta si pepří úplně všechno,“ komentovali jsme v mladším školním věku dvojhlasně s bratrem otcovu zálibu v černém koření a chichotali se tomu, jak už člověk v mladším školním...
Posted: Červen 22nd, 2015 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 35 Comments »
Míval jsem švagra, kterému se v celé rodině přezdívalo Pako. Pokud to někomu připadá nehezké, rád bych podotknul, že ona přezdívka vznikla jako zkratka jeho jména Pavel Kohout – pokud by se jmenoval jinak, říkali bychom mu pravděpodobně mnohem hůř. Moje nejoblíbenější historka s Pakem se udála během jednoho nedělního oběda. Pako bylo rozměrově poněkud objemnější, což se projevovalo i na jeho spotřebě potravy. Když po třetím přidání dojedl pečenou husu s dvojím knedlíkem a trojím zelím, upřel svá v sádle se ztrácející očka na paní domu, která přípravou krmě strávila mnoho hodin už od božího rána, a zcela vážně jí oznámil: „No, najedl jsem se, ale nepochutnal jsem si.“
Read the rest of this entry »
Míval jsem švagra, kterému se v celé rodině přezdívalo Pako. Pokud to někomu připadá nehezké, rád bych podotknul, že ona přezdívka vznikla jako zkratka jeho jména Pavel Kohout – pokud...
Posted: Červen 16th, 2015 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 31 Comments »
Jsou místa, jako třeba úřady, ordinace či vyšetřovací vazba, kde člověk oslovování příjmením tak nějak očekává. Na místech jinejch, jako jsou třeba bordely, skate shopy nebo poslední soud, bych byl zase překvapenej, kdyby mě tamní zřízenkyně nebo starej dobrej Jesus neoslovovali jménem. Nejvíc mě ovšem překvapuje, když se příjmením oslovujou lidi, co se znaj léta, lidi, co se daj rozhodně označit když ne za kamarády, tak určitě za dobrý známý.
Read the rest of this entry »
Jsou místa, jako třeba úřady, ordinace či vyšetřovací vazba, kde člověk oslovování příjmením tak nějak očekává. Na místech jinejch, jako jsou třeba bordely, skate shopy nebo poslední soud, bych byl...
