#983 ANGLICKY PSANÉ UVOZOVKY

Posted: Září 2nd, 2015 | Author: | Filed under: Curvekiller | 59 Comments »

Čeština mě strašně baví. Přijde mi totiž ohromně pestrá i tvárná. To jak do ní pronikaj různý další jazyky a jak se skrze její oficiální podobu prolínaj všelijaký nářečí, mi připadá jednoduše úžasný. Hrát si s jazykem je lahoda, o který si třeba Amíci můžou nechat leda zdát.

Tihle vládci světa to maj obecně složitý. Za pětapadesát našich malebně sprostých slov daj oni leda jedno monotónní fuck, ale omezený možnosti maj i co se týče interpunkce a dalších kujónských vychytávek. Jednou z těch méně viditelných, leč pro mě stěžejních, jsou uvozovky. Líbí se mi, jak ty český začínaj pěkně skromně odspodu a na konci uzavírají přímou řeč už hrdě nahoře. Podporují tím barevnost nejen promluv, ale i psaného textu, lahodí oku a duši grammar nácka, i typografa. Tohle – „“ – je pro mě tudíž jediná akceptovatelná souhra čárek uvozujících přímou řeč či jinak podivně zabarvené výrazivo.

O to víc mě sere, jak se kvůli nadvládě anglickýho jazyka, potažmo rozpínavosti anglické klávesnice čím dál tím víc objevuje humus ze čtyř čárek vedle sebe. Tohle – ““ – vážení a milí, pro mě nejsou uvozovky, ale leda tak čtyři trpasličí čárky za čtyři malý píva, čtyři uniformně seřazený šušně, co bych do textu dobrovolně nenapsal, ani kdyby mi za to slíbili rozpad skupiny Mandrage.

Doba mi ale nepřeje, protože sám mám problém na těch EN klávesnicích napsat uvozovky v korektním tvaru – a vždycky se cítím osudem poníženej, když je musím buď vepsat do Wordu, anebo potupeně kopírovat z článků na webu, ve kterých ještě zbyly. Ale dokážu si poradit. A i když edituju cizí texty, pořád se do nich snažím tenhle příznak vítězící pravdy a lásky, zhmotněnej do čtyř symetricky rozmístěnejch čárek, vpravit.

Takže si račte zapamatovat, že uvozovky ve stejný výšce jsou povolený leda při gestikulaci a naznačení prstama. Všechny ostatní varianty jsou k zblití – bez uvozovek a bez pardonu.

«
»