#975 KDYŽ JE NĚKDO TAKOVÝ NAŠE SLUNÍČKO

Nemám nic proti vyčazenejm pohodářům, ale tenhle druh sluníčkářství, to je krapet něco jinýho. A není to zrovna dvakrát příjemnej krapet, bohužel. Takový naše sluníčka mě provázej už od školky. V každym kolektivu se najde někdo, kdo má energie na rozdávání, od rána do rána se řehtá, ptá se tě proč se mračíš, nad ničím se neošklebuje, raduje se z každý píčoviny a nikdy si nezaloží žádnej nenávistnej blog. A v každym kolektivu se najdou lidi, který to neopomenou s potěšením zdůrazňovat slovy „tady (dosaď libovolnou zdrobnělinu křestního jména), to je prostě smíšek. To je takový naše sluníčko!„

Tato tři uslintaná slova mi jdou skutečně až na samotnou podstatu. Mám s nima podobnej problém jako s tím, když jde někdo bydlet. Ještě nikdy jsem neslyšela, že by to někdo vyslovil tak, aniž by se mi z toho chtělo blejt. A ještě nikdy se mi nestalo, že by mi nějaký to naše sluníčko bylo sympatický. Znám veselý lidi, znám usměvavý lidi, znám optimisty, ale přesto se žádnýmu z mých kamarádů do našich sluníček nenadává a já bych to ani nikomu nedovolila.

Lidi, kteří si takhle nechávají říkat a ještě u takovýho komplimentu vrněj jako koťata, se mi eklujou. A navíc bych řekla, že přesně tyhlety životní štěstíčka celej svět balamutěj svou pozitivní image jen proto, aby se z nich nakonec vyklubaly ty největší svině pod sluncem. Vůbec bych se nedivila, kdyby se ukázalo, že třeba taková Maki byla někomu celej život sluníčkem!!!

Typický naše sluníčko… typický.

Follow

Nemám nic proti vyčazenejm pohodářům, ale tenhle druh sluníčkářství, to je krapet něco jinýho. A není to zrovna dvakrát příjemnej krapet, bohužel. Takový naše sluníčka mě provázej už od školky. V každym...