Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #970 KDYŽ JE PEREX STEJNEJ JAKO TEXT

#970 KDYŽ JE PEREX STEJNEJ JAKO TEXT

Posted: Srpen 13th, 2015 | Author: | Filed under: Curvekiller | 2 komentáře »

Na perexy naráží každej z nás dnes a denně, opakovaně a vlastně donekonečna. Akorát to možná řada ctěných čtenářů neví, páč jim nikdo nesdělil, že první ztučněnej odstavec pod titulkem se označuje právě tímhle termínem.

Jak udává Wikipedie, perex je úvod článku, tedy krátký text o zhruba dvou až pěti větách. Jeho účelem je uvést a upoutat pozornost na samotný text a/nebo naznačit, o čem že ten materiál jako bude. Někdy jde o vyložený lákání na další řádky, jindy jen o jemnou předehru a našlápnutí vstříc článku samotnýmu, v určitejch případech naopak rovnou o pořádnej rozjezd, kterej vás má chytnout a donutit střemhlav hltat další písmenka. Študovaný žurnalisti k tomu můžou přidat i moudrý poučky o principu obrácený pyramidy, kdy je materiál strukturován od toho nejkratšího a nejdůležitějšího až k tý nejdelší bezvýznamný omáčce – takže z titulku, podtitulku a perexu byste měli pobrat to nejpodstatnější. To už je ale trochu novinářskej pravěk, odtrženej od turbulentní reality dnešních internetů.

Mnohem víc frčí teď rvát do perexu třeba ve třech bodech to nejdůležitější, co danej článek říká. Zaznamenal jsem to už dávno na britskejch zpravodajskejch webech, kde to dávalo ještě celkem smysl, protože se z mlaty textu vytáhly ty nejzásadnější sdělení, a kdo neměl čas se zabývat detailama, jednoduše nemusel – prostě se dozvěděl dejme tomu, že Dan Landa má auto, někdo mu ho ojel šutrem a že Dan to rozdejchal, protože je kádr a príma a už ne bílá extraliga… a další písmenka nechali od cesty.

Jenže v Česku se tahle vychytávka etablovala v podobě, která je bezvýhradně dementní. Narážim na ni hlavně na internetovejch Hospodářkách (asi nebude náhoda, že je vede Brouk Pytlík české žurnalistiky Miloš Čermák) v sekci publicistika, která se tam dá jediná číst bez hrozícího mikrospánku. Zruční vládci slov typu Šídla, Bilera nebo Sedláčka tu servírují přítulné sloupky – jejich zásadní nevýhodou je ale to, že tři z jejich nejsilnějších vět si přečtete už předem v perexu. V prakticky identickým znění! (viz třeba zde)

Ano, rodí se tam milé články, v nichž se stylisticky exhibuje, argumentačně exceluje, slůvka plynou s lehkostí vánku i úderností tornáda… ale všechno je to celkem k hovnu, když vám ta nejchutnější sousta předžvýká pisatel perexu. Možná mělo jít o neotřelé a trendy řešení – taky ho obšlehli z tý slavný Británie, že jo – ale mnohem spíš jde o projev totální nesoudnosti prznící poslední zbytky kvalitní domácí žurnalistiky. A jen o trochu menší hovadinu, než kdyby vám před úvodníma titulkama Titanicu proflákli, že DiCaprio zmrzne, páč ho Kate nepustí lehnout vedle sebe, a že modrej diamant nakonec vypadne tý starý bábě z pracek a vodpluje kdovíkam.

«
»