#959 KÁVOVÍ FAŠISTI

Když jsem poprvé viděla stránku Piccolo neexistuje, byla jsem docela nadšená, brala jsem to jako hezkou formu poučení o jednotlivých typech káviček, brala jsem to s nadsázkou. Že piccolo neexistuje jsem do té doby už několikrát zaslechla, ale na vlastní oči jsem piccolo viděla tolikrát, že jsem to považovala spíš za urban legend. Kdybych ovšem tušila, že tím začíná éra, ve které se naše pivní/kořalková/granulovanejčajová kultura začne měnit v kávovou velmoc, tolik bych se nesmála.

Na tom, že káva nemusí nutně chutnat jako voda z louže lógrem obarvená, že se nemusí podávat ve sklenici od hořčice, že zalejt si nescafé teplou vodou z kohoutku je možná prima, ale říkat tomu kafe je krapátko zavádějící – na tom se asi všichni shodneme. Jsem moc ráda, že je dnes možné si zajít do podniků, kde kávě rozumí a kde káva chutná dobře. Ale proboha!  Rozhodně tuto úroveň neočekávám od špeluněk a nádražek, přes nonstopy, po bufet u Jagušky. V otříduvejš restauracích bych samozřejně uvítala konec Segafreda za čtyry pětky, ale s tim se halt nedá dělat nic – a když potřebuju jó dokonalý ristretto, zajdu si do Kavárny.

Jenže právě v těhle Kavárnách (samozřejmě že ne všech, kdybyste mě zas chtěli chytat za slovo) se rozmohl takový nešvar, který spočívá v aroganci a domněnce, že tzv. barista je automaticky lepší člověk a ten, kdo po slepu nepozná rozdíl mezi robustou a arabikou, kdo se nezajímá o to, co je dnes na mlýnku, kdo místo ledový filtr říká ledová káva nebo (nedejbože pámbů s náma a zlý pryč) chce do kafe mlíko, je odporný červ, kterého je třeba vytrestat hodně zlým pohledem a vybavit jej do života pocitem, že kdo sladí, je kokot a měl by mít úředně zakázaný se na kafe byť jen podívat.

Takhle jsem si tu reinstalaci kávové kultury zrovna nepředstavovala. Je hezké mít místa, kam se dá zajít na (opravdickou) kávu, kde se dá dovzdělat/poučit/pocítit rozdíl, ale nutit to všem beze zbytku nejde. Ale sere mě, když jsou tyto podniky určeny jen vyvoleným, kteří mají vše v malíku a podle kterých je obyčejnej smrtelník navěky odsouzen k živoření o kafepytlíčku 3v1, protože se v chrámu kávy optal, jestli maj cukr.

Kdo chce o dobré kávě vědět víc, tomu by to mělo být umožněno tak, aby si u toho nepřipadal jako nezdara. Vždy se to dá dělat jemně. Kdybych chtěla, aby mě někdo poučoval a říkal, co všechno dělá blbě a že se to má dělat jinak, tak si zajedu za svym otcem, ale určitě za to nepůjdu utrácet do kavárny.

Děkuju všem kavárnám, kde mají výtečnou kávu, ale nepotřebujou se u toho dívat na lidi skrz prsty a člověk si tam nemusí připadat nepatřičně hned na prahu.

Follow

Když jsem poprvé viděla stránku Piccolo neexistuje, byla jsem docela nadšená, brala jsem to jako hezkou formu poučení o jednotlivých typech káviček, brala jsem to s nadsázkou. Že piccolo neexistuje jsem...