Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #958 KDYŽ MI NEZASTAVÍ TAXÍK, NA KTEREJ MÁVÁM

#958 KDYŽ MI NEZASTAVÍ TAXÍK, NA KTEREJ MÁVÁM

Posted: Červenec 27th, 2015 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 7 komentářů »

Do svejch třiceti let jsem považoval taxík za symbol luxusu, hýření a poživačnosti. Pak ovšem přibylo peněz a ubylo času, takže drožku párkrát do měsíce používám. Většinou samozřejmě přes centrálu: sice si člověk nejdřív šestkrát vyslechne samohrajkovou verzi Malý noční hudby nebo Yesterday, ale když druhej den ráno zjistí, že v tágu zapomněl iPhone, rukopis nový knihy nebo tu holku, co předtím sbalil na baru, má jistou naději, že se s nima ještě shledá.

Občas ale člověk telefon u sebe prostě nemá. Nebo má, ale je vybitej. Nebo má, vybitej neni, ale kognitivně-senzitivní a motorický funkce jsou zrovinka trošku omezený, takže neni schopnej vytočit to správný číslo, svéprávně komunikovat s operátorkou nebo prostě netuší, kde se zrovna kurva ocitl. Jak mám empiricky ověřeno, i když je jedinec bůhvíjak namrdanej, světýlko taxíku rozezná stejně spolehlivě jako Jeníček s Mařenkou perníkovou chaloupku. Takže si mávne – jenže auto nezastaví.

Chápal bych to, kdybych byl viditelně indisponovanej. Pokud jsem poblitej, zkrvavenej, nebo třeba levituju deset čísel nad zemí, chápu, že nevypadám jako vysněný rito. Ale stalo se mi, že jsem na taxík mával zcela střízlivej, jenom k smrti unavenej, a stejně mi zastavil až ten třetí. Pocit ponížení, kterej přitom prožívám, je nepopsatelnej. Když mě taxikář vysklí, připadám si, jako kdybych si šel do trafiky pro cigára a trafikantka mi řekla, že mi je nedá, protože mám moc vysoký čelo, moc zelený kalhoty nebo moc chlupů v nose.

Jedinej způsob, kterej mi umožňuje takový situace přežít bez totální ztráty sebevědomí, je představa, že ten v dáli mizející taxík řídí některej z těch čímanů, co si za kilák účtujou stopáďo, takže je vlastně super, že nezastavil. Když pak ale člověk čeká další minuty, protože jako na potvoru jezdí kolem taxíků jak na předměstí Keflavíku, nakonec jde na noční tramvaj a probudí se v šest ráno na konečný v Hostivaři, říká si, že by radši zaplatil i tu napálenou taxu.

«
»