#946 MLETÝ PEPŘ

Posted: Červenec 1st, 2015 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 16 Comments »

„Náš táta si pepří úplně všechno,“ komentovali jsme v mladším školním věku dvojhlasně s bratrem otcovu zálibu v černém koření a chichotali se tomu, jak už člověk v mladším školním věku dělává u věcí, kterým nerozumí. Je to pochopitelné: láskou k pikantním pokrmům zahoří sedmileté dítě spíš, když je z Indie nebo Mexika, než když je z pražských Holešovic. Každopádně o třicet let později jsem pravý syn svého otce: miluju pepř všech barev a vůní, nepřidávám si ho pouze do zemlbáby (byť si myslím, že špetka toho růžového by mohla pozvednout i žemlovku) a už jen čekám, kdy to začne sžíravě komentovat Attila junior.

Používám ovšem výhradně pepř čerstvě namletý. Neznám krásnější ranní písničku, než „kchr, kchr, kchr“ mého pepřomlýnku, když s ním otáčím nad pánví s míchanými vajíčky. A co teprve, když zajdu na jídlo k rodičům: otec jako dlouhodobější pepřomil rezignoval na ručně poháněné mlýnky, zakoupil si ten elektrický a to je vám krása! Místo staccata zní jedno krásné legátové „kchrrrrrrrrrr“ a hlavně má ten bazmek dole baterčičku, takže i kdyby vypli proud v okamžiku kořenění, člověk si vidí na gábl a nepřepepří toho vepře.

Problémem ovšem stále ještě zůstávají restaurace. Nemluvím o těch hóch nóbl reštykách, kde člověku stojí za prdelí pikolík s mlýnkem velkým jako Mrazíkova berla a při sebemenším pokynu dokoření stejk z anguse. Jde spíš o restaurace nižších cenovejch kategorií, ve kterejch člověk dostane divnou pudřenku plnou šedohnědýho prášku, co byl namletej v bůhvíjaký fabrice ještě za prezidentování  nebožtíka Havla.

Ty vole, to neni možný ty starý pepřenky vyhodit na smetiště dějin a koupit pár normálních mlýnků? Vždyť i kvalitu nevalnýho utopence dokáže čerstvě namletej pepř pozvednout když ne k výšinám, tak aspoň do nějaký normální polohy. Jako pardon, ale to může mít váš kuchař řád zlaté vařečky, řád šunky zlaté i řád myšího kožíšku, ale když to zabijete mletym pepřem na stole, je váš podnik stejnej gastroprůser jako kuřecí stejk s ajdamem a broskví.

«
»