Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #920 VOLBA MENŠÍHO ZLA

#920 VOLBA MENŠÍHO ZLA

Posted: Duben 21st, 2015 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 19 komentářů »

Lidi jsou dneska tak zhejčkaný, že maj problém, i když si volí jenom mezi samýma dobrama. Leckdo se dokáže cejtit pod tlakem, když si rozmejšlí, zda si dát radši rumajzlíka, vizoura, nebo voďárka. Jasně, že jde o zodpovědný rozhodnutí, ale není přece nutný nad ním strávit mládí. Jednak vlastně každá volba přináší v tomhle případě předem očekávatelný pozitiva, jednak když bude mít člověk po dopití pocit, že sáhnul vedle, nic mu nebrání v tom, aby mávnul na pikolíka a zpravil ho o další objednávce.

Existujou samozřejmě i rozcestí, na nichž je správnej jenom jeden ze směrů. Jasně, to hodnocení správnosti záleží na žebříčku hodnot každýho soudruha. Asi se ale shodneme, jak by se měl zachovat člověk, co zvažuje u hospodskýho stolu, jestli by si měl za poslední dvoukilo objednat rumajzlíka, vizourka a voďárka v tomto pořadí, nebo jestli by ho měl hodit do forbesu s nejistou nadějí na tři kašpárky v diagonále, nebo jestli by se měl zvednout, jít domu a cestou u Vietnamce koupit za ty prachy pribiňáky a termixy, aby děti měly co žrát.

Pak jsou ovšem rozhodnutí, kdy dobrá není žádná z cest. Když jste si ulítli na čáře (ať už to znamená pikain nebo nějakej hazard) a dlužíte nesympatickejm týpkům pár desítek tisíc, asi vám nikdo neporadí, jestli je lepší nechat si od nich zmalovat ciferník, nebo šlohnout babičce ze štrozoku její prachy našetřený na mahagonovou rakev a kutálku, co jí má zahrát na poslední cestě. Takovejch voleb je v životě dospělýho jedince bohužel mnohem víc: za typickej příklad považuju taky parlamentní volby, protože strany v posledních letech vcelku spolehlivě dokázaly, že jsou plný zmrdů sakumprásk všechny, tudíž házení lístku do urny je v dnešní době analogický s tím, jestli chcete chcete dostat kopačkou do koulí nebo do ledvin.

Je mi jasný, že žádná situace není univerzálně přenosná, každej vnímá slasti a strasti světa jinak a nelze dost dobře hodnotit bolístky cizích lidí vlastním metrem. Když někdo sedí v knajpě, má strašnou chuť na panáka a jediný, co hostinskej nabízí, je výčepní lihovina a domácí vaječnej koňak, chápu, že to neni úplně veselý. Pokud je ovšem tohle ta nejhorší Sofiina volba jeho života, má ten život teda zatraceně šťastnej.

«
»