#866 ŽE PŘEZPÍVALI TITULNÍ PÍSEŇ KAČERŮ Z KAČEROVA

Posted: Prosinec 1st, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 36 Comments »

Jasně. Dnešní svět je divokej, dynamickej a turbulentní. Člověk neví dne ani hodiny, kdy přijde nějakej jadernej výbuch, kterej přemaluje na šedivo půlku planety, kdy mu jeho holka oznámí, že je vlastně lesba a bude žít se svou psycholožkou, nebo kdy zjistí, že celej jeho život je vlastně jenom televizní reality show uprostřed vystavěnejch kulis. Některý věci ale člověk pokládá za neměnný a daný.

Zajímavejch filmů se skrz železnou oponu moc nedostalo, takže zásadní okamžiky stříbrnýho plátna, jako byl Terminátor, Hvězdné války nebo Milostné pozdravy z kožených kalhot, jsme většinou viděli až po roce devětaosmdesát. Co se ale dětskejch animáků týká, byla na tom tvorba zemí RVHP vlastně moc dobře: Bob a Bobek, Rodina Nessových, Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka, Divoké sny Maxipsa Fíka, Jen počkej… Stejně ale celá moje generace všechno tohle odvrhla („Kdybych vám pánové pustil dva seriály a o jednom z nich vám řekl, že je z USA, tak který by pro vás byl lepší, co?“) a v neděli odpoledne pravidelně zasedala k televizi, aby sledovala dílka z dílny Disney Productions a písnička o Kačerech patřila k našemu dospívání stejně jako znělka Beverly Hills 90210, koncerty Znouzectnosti nebo dominance Sparty fotbalový lize.

Před časem jsem se ale ocitnul podivnou shodou náhod u televize, v níž i po tolika běžely Kačeří příběhy. JENŽE TA PÍSNIČKA BYLA ÚPLNĚ JINÁ! Teda melodie byla stejná, to jo, ale místo geniálního hlasu, kterej na začátku devadesátek obstaral Vilda Čok, to zpíval nějakej no-name loser, a místo vycizelovanýho původního překladu trhaly uši rýmy jak od žáka zvláštní školy, co už potřetí opakuje šestou třídu.

Hele, já nechci jako starej prďola prskat, že každá změna je k horšímu, ale čim jsem starší, tim víc mi to tak připadá. Je mi jasný, že byl problém s právama a pro Novu bylo jednodušší udělat to celý znovu a hůř, než koupit od ČT původní dabing. Ale jsou jistý věci, na který se prostě nesahá: přezpívat písničku Kačerů z Kačerova je pro mě stejnej hřích, jako kdyby Muže z Acapulca nemluvil Tříska, Babu Jagu nemluvil Filipovský nebo Goťák čekal, že letos Slavíka vyhraje.

«
»