Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #805 PŘIJÍT NEVHOD NA NÁVŠTĚVU

#805 PŘIJÍT NEVHOD NA NÁVŠTĚVU

Posted: Červen 30th, 2014 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 9 komentářů »

Jako malej jsem se dost bál chodit k cizím lidem. Nevim, jestli bylo tim důvodem, že u nás nebyly návštěvy zrovna běžná záležitost, ale když jsem se s klíčem na krku osamocenej potuloval po Holešovicích, představa, že vejdu do rohovýho činžáku, vylezu do druhýho patra a zeptám se pani Stanislavový, jestli může jít Daneček ven, byla většinou natolik děsivá, že jsem si radši sám se sebou pinkal tenisákem o zeď.

Od tý doby už uběhlo hodně vody, takže dneska absolutně nemám problém u někoho zazvonit a říct: „Hele, jdu náhodou kolem, tak jsem se stavil na kus řeči, co ty na to.“ Samozřejmě je málokdo natolik upřímnej, aby v takovym okamžiku oznámil, že se to zrovna nehodí, protože aktuálně řeší s přítelkyní kardinální problém, čí kámoš škrábnul ty fungl nový parkety v obejváku: když se ale na stole objeví místo chlebíčků s humrovou pomazánkou objeví tácek s na kostičky nakrájenou oschlou cuketou, na který je párátkem přichycená krychlička molitanu, inteligentnímu člověku dojde samo, že má ze slušnosi zobnout dvě ty jednohubky pro chuť a zase zmizet s výmluvou, že zapomněl vyzvednout psa ze školky.

Pak jsou ovšem ty situace, kdy to zvednutí se z gauče neni dost dobře možný. Zrovna minulý úterý jsem zůstal s pár kumpánama v báru přes půlnoc a kolem jedný jsem se přistihnul, jak hulákám: „Já mám teď těžký období, v tomhle období prostě člověk spí u kamarádů, takže se rozhodněte, u koho dneska bydlim.“ A kámoše mám dobrý, přihlásili se všichni tři: já si nakonec vybral Malešice, protože tam na nás čekala ještě basička Zubrů a balkón, kde můžeme pár těch Zubrů pokosit.

No jo. Bohužel ten kámoš nezmínil, že kromě basičky Zubrů a balkónu je doma taky přítelkyně v pátym měsíci. A přestože si myslim, že většina holek občas dělá zbytečně z komára velblouda, když tahle dotyčná ve tři ráno na kámoše řvala, ať už jde do prdele a hledá si jiný bydlení a já se s otevřenou kuželkou Zubra snažil tvářit jako menší, ještě menší, ideálně nejmenší na celém světě, přišlo mi, že na to má docela nárok. Ovšem zvednout se v tu chvíli a jet ožralej a nešťastnej přes celý město na úplně jinej sídlák jsem nedal: jsou chvíle, kdy je takovejhle řev mnohem příjemnější než špinavý stěny prázdnýho bytu.

«
»