#68 AMEDEO MODIGLIANI V OBECNÍM DOMĚ

První básník, kterého jsem jako rozervaný gymnazista začal pořádně číst, byl Václav Hrabě, který zmiňuje Modiglianiho v básni Prolog. Našel jsem si ho tenkrát v Pijoanovi a na první pohled si zamiloval ty hubený dlouhokrký báby, nahatý i oblečený, co Amedeo maloval.

S velikym nadšením jsem teď vyrazil do Obecního domu, kde probíhá pompézně propagovaná výstava, ale když bych ji měl zhodnotit, tak zklamání je slabý slovo. Jsem možná zbytečně konzervativní, ale tak nějak očekávám na výstavě, která se jmenuje Amedeo Modigliani, hlavně obrazy od zmíněnýho. Jo, jsou tam, ale rozhodně nepřevažujou. Počítejte se mnou. Celá výstava je ve dvou sálech, přičemž v jednom je pár obrázků od lidí, co se s Modiglianim někdy potkali (Picasso, Jeanne Hébutene, Corriana a Olga Modigliani), pár fotek Modiglianiho s kámošema a pár fotek domů a bytů, kde Amedeo žil a tvořil.

V sále druhym už je to lepší. Tam už jsou dílka především od Modiglianiho,  to nepopírám, ale naprostá většina z nich jsou hlavně nějaký náčrtky a skicy na nejrůznějších linkovanejch, čtverečkovanejch, pomačkanejch či potrhanejch papírech. Jako jo, je zajímavý pozorovat, jak Amedeo dokáže třema linkama vystihnout portrétovanýho člověka, ale nevim jak vy, já bych na takovýhle výstavě očekával hlavně to, čim se mistr proslavil nejvíc – čili jeho oleje. A těch je tam  kolik? Těch je tam 6. Jo, slovy šest.

A na závěr pět kousků od Kupky? What the fuck, co tam kurva dělá Kupka? Jako jo, mám Kupku hodně rád, nedávno jsem kvůli jeho vernisáži jel tři sta kilometrů tam a druhej den ráno s kocovinou tři sta kilometrů zpátky, ale jakou má sakra spojitost s Modiglianim? Jasně, potkali se na  Podzimním salónu v Paříží, ale to se psal rok 1912 a Kupkovy obrazy na Modiglianiho výstavě jsou datovaný minimálně o dvacet let později, takže nějakou souvislost vskutku nenacházim.

Celá ta ubohost končí v neděli a organizátoři se nestydí účtovat si dvě stě dvacet vočí jako vstupný. Jestli jste to ještě neviděli, vřele vám doporučuju ušetřit si je na nějakou povedenější výstavu.

Což o to, plakát je to krásnej.
Trapas ovšem je, že ta holka z plakátu je na výstavě jenom jako reprodukce…

Follow

První básník, kterého jsem jako rozervaný gymnazista začal pořádně číst, byl Václav Hrabě, který zmiňuje Modiglianiho v básni Prolog. Našel jsem si ho tenkrát v Pijoanovi a na první pohled...