#664 ZATRŽENÁ KŮŽIČKA

Posted: Srpen 26th, 2013 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 15 Comments »

Jsem neurotik. Jako mrňavej jsem si neustále okusoval nehty, dokud mi babička neřekla, že když ten nehet omylem spolknu, zapíchne se mi do slepýho střeva a já budu muset na operaci. Často se mi pak zdávaly děsivé sny o podivném kulovitém útvaru v břiše, do kterého jsou zabodané ukousané nehty. Naštěstí jsem o něco později dostal od rodičů knihu Lidské tělo. To byla super knížka! Obsahovala třeba bokorys soulože nebo fotku smutnýho vojáka s prázdnym pohledem, kterej v děsivejch snech nahradil nehtovýho ježka, ale taky poměrně jasný vysvětlení, že to babiččino varování byla pěkná píčovina.

Zájem o prsty se ale stejně v průběhu let přesunul ke kůžičce; nehty jsou nuda, dneska jedu v záděrách. Nevim, jak funguje váš mozek; ten můj je zjevně zkonstruovanej tak, že když ví o tom, že mám na ruce záděru, neni ochotnej myslet na nic jinýho kromě toho, jak se jí zbavit. A toho, že mám záděru si všímá ideálně minutu před tím, než mě čeká nějaká důležitá událost.

Chytré články na ženských portálech radí v takovém případě vrazit ruce na chvíli do teplý vody s olivovym olejem a pak záděru odstranit nůžkami nebo ještě lépe kleštičkami. To je sice moc hezký, ale málokdy má člověk takový věci při sobě. Jasně, mohl bych s sebou aspoň ty kleštičky všude nosit, jenže kromě neurotika jsem taky strašnej bordelář, takže bych je spíš dříve nežli později někde nechal a byl bych na tom úplně stejně; vlastně ještě hůř, protože bych měl záděru a krom toho bych byl nasranej, že jsem ztratil kleštičky.

Takže nakonec neni zbytí; člověk začne bleskově vyměřovat místečko, kde má stisknout zuby, aby se následně vyflusnutím odkouslý záděry zbavil přebytečný tkáně. Jenže vyměřit si to přesně je v podstatě nemožný a všichni víme, jak to končívá: buď nedokousneš, nebo překousneš – a když nedokousneš, tak halt koušeš znova. A vcházet s krvácející rukou třeba do kanceláře, kde mě čeká zásadní jednání a tak nějak se očekává několikerý srdečný sevření pravice, je zážitek, kterej bych nikomu nepřál.

«
»