#663 HOLKY, KTERÝ NEDAJ

Často se tvrdí, že ženská může říct svý „Ne“ kdykoliv a chlap má vždycky povinnost to respektovat, pokud se nechce stát matrací drsnejch muklů, až mu přišijou na krk znásilnění. Není to ale tak úplně pravda. Říct „Ne“ už v jistou dobu zaslouží leda pětadvacet na holou.

Tu chvíli znáte z každýho správnýho dobrodružnýho příběhu: Hrdinové se v něm dostanou do tzv. point of no return, tedy do bodu, odkud není návratu. V takovej moment už je konfrontace nevyhnutelná a je zjevný, že se Gandalf prostě musí seřezat s Balrogem, Indiana Jones musí riskovat život, aby splašil Svatej grál, Luke musí tasit meč na Dartha Vadera … a chrabrý penis se musí vnořit do tajuplné vagíny.

Tak to chodí, když tokání a muchlování překročí určitou mez. Dělat fóry za bodem, odkud není návratu, je trapný. Jasně, že zařazení zpátečky se dá občas pochopit: Třeba když se předehra nevyvíjí zrovna růžově nebo když baba couvne pod tíhou citů a dojde jí, že teď svůj Svatej grál nemůže dát všanc. Problémem jsou ale takový ty notorický pokušitelky – v odborných kruzích nazývaný jako tzv. tahačky za péro – který prostě najednou v poslední chvíli vycouvaj.

Nikdy jsem nepochopil děvčice, který vrhaj pohledy, pod jejichž silou by hromadně ejakuloval i sbor kastrátů, pak vás vtáhnou do bejváku a rozestlaný postele, aby najednou cukly a udělaly tyjátr plnej panenský čistoty a nevinnosti. Když se holka nechá odvízt k sobě domů s tím, že dělá dobrý snídaně, tak jednoduše nepředpokládáte, že vás nechá bucat v autě a jediný, čím vám zpříjemní noc, bude zapůjčení polštářku a termosky s horkým ovocným čajem. Jenže i to se může stát.

Je halt podivný se topit ve víru vášně, líbat, hladit, svlíkat a prstama rejdit div ne v děloze, a pak najednou přihlížet, jak je na lůno uvalena z jakýchsi podivných důvodů blokáda. A nedá se to obhájit svobodou rozhodnutí, protože tady se dostáváme spíš do sfér psychického teroru, nekalého jednání a podlého zneužívání pravomocí sexuálního činitele tváří v tvář hormony zmítané duši.

Takový cavyky nebrat. Když se vrátím k tý archeologický metafoře: On i ten Svatej grál byl předurčenej k tomu, aby nezůstal někde v nedobytný jeskyni, ale aby ho někdo objevil, pomazlil se s ním a nasál jeho životadárnou sílu. A navíc – co si budeme nalhávat – většina holek tam nemá Svatej grál, ale celkem vobyčejnou píču.

Follow

Často se tvrdí, že ženská může říct svý „Ne“ kdykoliv a chlap má vždycky povinnost to respektovat, pokud se nechce stát matrací drsnejch muklů, až mu přišijou na krk znásilnění....