#650 FLÉTNIČKÁŘI

Nemám nic proti pouličním umělcům, naopak jsem nadšenej z toho, že se dá v pražskejch ulicích hrát a sám zvažuju, že až povolí vlna veder, vezmu kytáru a půjdu do centra drhnout fláky jako Just Like Heaven’s Door nebo Mongoloid Gouged Away. Jen je teda blbý, že mi A. zakazuje vzít si s sebou Attilu juniora, přitom jsem přesvědčenej, že kdyby přede mnou prováděl ten svůj roztomilý medvědí tanec, vydělali bychom rozhodně víc, než když si budu nožkou podupávat do rytmu sám.

Co ovšem absolutně nedávám, jsou flétničkáři. Zatímco lidi s kytarou, ságem nebo houslema na svůj nástroj většinou dovedou slušně zahrát i něco netriviálního, u flétničkářů je to naprostá, ale naprostá bída. Helejte, já nevyžaduju, aby se každej pankáč, co s kloboukem před sebou v průchodu u metra píská na zobcovku, musel prokazovat potvrzením o absolvování Žilkovy školičky „Vesele si pískejte, zdravě přitom dýchejte“. Pro člověka s hudebním sluchem a s jistou znalostí hry na zobcovku je ale každé setkání s amatérským pískálkem čirým utrpením.

Do háje, to si ty lidi neuměj zjistit, že i zobcová flétna má nějakej nátisk a nefouká se do ní jako do balónku? Dobře, asi jim to nemá kdo říct – ale proč si proboha nevyberou na hraní nějaký jednoduchý kusy? Rozumíte, něco kde si vystačí se čtyřmi pěti tóny – Ovčáci, čtveráci, Halí belí nebo cokoliv z repertoáru Ringo Starra! Poslouchat standardního flétničkáře, jak przní třeba takový Greensleeves, se správnym rytmem se potká na první notě a pak už ne, pauzy dělá na úplně nesmyslnejch místech, v životě neslyšel, k čemu je tečka za notou, a především hrajou čtyřicátou a sedmapadesátou notu o půl tónu vejš. Do prdele, tam je přece béčko! Béčko, který dělá tu písničku! Ta transpozice přece vytváří v těch pár notách to drama srovnatelný se Shakespearem!

Flétničkáři prostě ode mě nedostanou ani korunu; přece nebudu nikomu dávat prachy ne proto, že hraje, ale proto, aby nehrál! Spíš začnu nosit flétnu v tašce a budu to tyhle existence učit pořádně. Takovej guerilla recorder teaching. A kdo projde kurzem a já ho znova potkám a bude hrát zase špatně, tomu holt moje flétna ukáže, co je středověk. Tim rozšířenym koncem, pochopitelně.

Follow

Nemám nic proti pouličním umělcům, naopak jsem nadšenej z toho, že se dá v pražskejch ulicích hrát a sám zvažuju, že až povolí vlna veder, vezmu kytáru a půjdu do...