Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #647 NEOCHOTA ÚŘEDNÍKŮ

#647 NEOCHOTA ÚŘEDNÍKŮ

Posted: Srpen 1st, 2013 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 18 komentářů »

Psali jste si o svatební hejt. Samotná svatba byla teda zoufale k nenasrání, ale nezoufejte. V rámci předsvatebních příprav se pár much našlo. Tou největší masařkou se ukázala být stará, dobrá a naprostá neochota státních zaměstnanců.

Nechtěla jsem mít obřad v obřadní síni, která připomíná krematorium. Chtěla jsem vymoženost, které se říká svatba na jiném vhodném místě. V mých očích bylo naše místo vhodné až až. Rozhodně jsme se nebrali v nonstopáči před jukeboxem (jestlipak tam mají svatební pochod?) nebo před KFC (svatební hostina, ftw). O vhodnosti místa nicméně nerozhoduje Achjo Bitch, ale příslušná matrikářka a na „naší“ matrice na tyto náročné výzvy vyzráli už dávno. Udělali si tam totiž seznam čtyř vhodných míst, kde se dá udělat svatba a o dalších potenciálních už se tak nemusí s nikým handrkovat. Prosby, výhrůžky ani lichotky nezabraly. Pak nám doporučili spřáteleného faráře a se slovy „moc mu neřikejte, že nejste věřící“ se s námi rozloučili.

Už od prvního telefonátu mi bylo jasně dáno najevo, jak MOC je otravuje se se mnou vůbec vybavovat. A takhle nepříjemný protivný jsou prakticky všude. Znám to z registru vozidel, znám to z vyřizování občanky a cestovního pasu, dost podobně se uměj chovat i na poště. Nic člověku, zdá se, nedodá takový pocit nadřazenosti a výjimečnosti jako přepážka, pracoviště se strojkem na vydávání pořadových lístků nebo dokonalá znalost správného postupu při žádání o parkovací kartičku.

Mám pocit že, když ty úředníky programovali, tak jim to centrum zloby instalovali tak, aby se aktivovalo hned po „dobrý den“. Chápu, že země šanónů, papírů, předpisů, tabulek, správních řízení a smrtelných lhůt není žádnej Neverland. Je mi jasný, že pořádek musí bejt a že pracovat tam je asi docela nuda, vopruz a voser. Jasně že Blažena taky nemusí mít každej den posvícení, příjemnou náladu a vůli pomáhat nám, malomocným. Ale už mě prostě sere, že se ke mně každá druhá ženská, co jí nebaví práce ve státní správě, může chovat jako k dementovi / ke kusu hovna (nehodící se škrtněte), protože ví, že já tu občanku prostě potřebuju a že jí to stejně nakonec budu muset všechno odkejvat…

Krásný dobrý den, paní matrikářko!

«
»