#635 BEJT V NEJPOMALEJŠÍ FRONTĚ

Znáte to. Přijdete na místo, kde je několik různejch front – pro příklad nemusí člověk chodit daleko, proč nezvolit mou oblíbenou Billu na Leteňáku. Stoupnete si do fronty, která vypadá, že by mohla šlapat jako hodinky, ale během pár vteřin se ukáže, že nešlape. Nešlape, protože pán má sice v košíku jenom šest piv a housku, ale z neznámejch důvodů cítí potřebu odvyprávět pani pokladní svůj kompletní rodokmen až do šestnáctýho století. A když konečně vysmahne, stojí za nim pani, která chce reklamovat věc, kterou tam sice nekoupila a vlastně ji ani nemá s sebou, ale cítí potřebu to vyřešit nejpozději ihned.

Takže začne váhání; jiný fronty odsejpaj třikrát tak rychle. Takže koukáte na pokladní a všimnete si jedný hodně šikovný, která při markování zboží vypadá ladně jak labuť v baletu – tudíž to risknete a přestoupíte do její fronty. Když už jste skoro na řadě, zjistíte, že pani před váma si nezvážila kořenovou zeleninu a celeru se teda nevzdá, takže vyrazí přes celej supermarket do ovozelu a nejspíš se cestou ztratí, protože se nevrací a nevrací, a ta šikovná prodavačka se šťourá tužkou v uchu a je jí jasný, že titul prodavačky tejdne kvůli tý ženský asi neobhájí.

Takže jdete zas do jiný fronty, jenže si neuvědomíte, že je to ta nejvíc vpravo, pověstná rychlokasa, která bere nákupy jenom do pěti položek a vy jich máte zrovinka šest a všechny je nutně potřebujete, protože chcete zkusit ten Babicův recept na kuře šesti vůní a nevalné chuti. Takže celá anabáze začíná nanovo.

Matematika se tímhle problémem dopodrobna zabejvala a ukázala, že spravedlivější je systém s jednou dlouhou frontou, z níž první člověk vždycky přejde ke kase, která se uvolní – čili klasickej lístečkovej systém, kterej se prosazuje na větších poštách. A to, že supermarkety na něco takovýho nejsou stavěný, prostě neobstojí.

Kdysi se totiž z jistého hotelu odhlašovali matematici zabývající se teorií front, kteří tam byli na konferenci. Bylo jich poměrně hodně, takže se vytvořily fronty, takže se rozhodli, že i přes protesty přítomného manažera hotelu si to udělají po svém, vytvoří jednu frontu, protože to tak bude spravedlivější pro všechny. V malém lobby hotelu vznikl tenkrát takový chaos, že málem musela zasahovat armáda a všechno trvalo dvakrát déle, ale matematici byli rádi: na nikoho nevyšel černý Pešek té nejpomalejší fronty. Takže až se i příště v Bille zase zaseknu, zkusím se zvučným hlasem zeptat, jestli mezi přítomnými není nějaký teoretický matematik. Třeba se nám spolu podaří změnit svět.

Jeden animovanej gif je někdy víc než tisíc slov.

Follow

Znáte to. Přijdete na místo, kde je několik různejch front – pro příklad nemusí člověk chodit daleko, proč nezvolit mou oblíbenou Billu na Leteňáku. Stoupnete si do fronty, která vypadá,...