#591 NAKUPOVÁNÍ SE ŽENSKEJMA

Posted: Květen 14th, 2013 | Author: | Filed under: Curvekiller | 40 Comments »

Pokud platí, že chlapi jsou z Marsu a ženský z Venuše, pak si Venuši rozhodně nepředstavuju jako dusivou planetu s ultrahustou atmosférou plnou oxidu uhličitýho. Vidím ji spíš jako obchoďák. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit rozdíl, jakým k nákupům přistupujou chlapi a jakým ženský.

Najdou se výjimky, na obou stranách barikády. Většina chlapů nicméně pojímá nákupy čistě pragmaticky: Obchod je náma totiž vnímanej jako zóna poměrně nepřátelská (oberou tam člověka o prachy), nehostinná (je tam spousta lidí, co se na vás tlačí nebo jinak překáží) a ze svý podstaty celkem zdržující (ideální by byl krám, kam vejdete, pípnete si kartou a za deset sekund odcházíte se vším, co jste chtěli).

Ženský uvažování je diametrálně odlišný. V materiálním světě vyrůstaj materiální dívky, který se toužej odmalička fintit, svým barbínám chtěj dopřát maximálně mohutnou garderobu a vůbec si rády porovnávaj, kdo má dražší blůzku a víc šik sukýnku (jak kdyby na tom záleželo – všichni přeci víme, že nezáleží na trendech, ale jen na tom, jak v danejch hadrech vyniknou kozy a zadek, že jo).

Vytrvalej lov různejch kabeleček, botiček a desítek dalších módních doplňků, který mužský oko ani nezaregistruje, ale ženský by se kvůli nim povraždily, má určitě podíl na tom, že v obchodech se zástupkyně něžnýho pohlaví cejtěj o poznání pohodlněji. Dokonce si to přehrabování užívaj, baví je trávit čas nejrůznějším porovnáváním, zkoušením i hledáním, což se bohužel nevztahuje jen na módu. Chlap přijde do drogerie, čapne aviváž a odchází do západu slunce vstříc dalším velkým dobrodružství. Zatímco většina ženskejch zvládne vzít do ruky jednu flašku aviváže po druhý, ke každý zvlášť přivonět a po deseti minutách napjatýho rozjímání vyhodnotit vítěze. Nepochopim to. Je mi totiž putna, jestli se mejch smradlavejch fuseklí a propocenýho trika ze squashe dotkne vůně alpskejch květin nebo osvěžující síla mořskýho příboje.

Mám zkrátka zkušenosti, že s ženskou v obchodě trvá všechno dýl, vyjde to dráž a ještě často hrozí ultimátní hádka o to, jestli se koupí kukuřice v plechovce nebo kukuřice ve sklenici. Proto nakupuju ze zásady sám. Jakmile totiž tohle pravidlo porušim, už někde mezi ovocem a pečivem chytnu nerva, u sýrů se mi chce omdlít a u uzenin se už pokouším spáchat sebevraždu tím, že se užeru k smrti klobáskama na ochutnávku.

«
»