Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #55 KDYŽ ZAKOPNU A SPADNU

#55 KDYŽ ZAKOPNU A SPADNU

Posted: Únor 16th, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Oujé, zas jedna velmi čerstvá inspirace pro další h8, stalo se to zrovna včera. Jak je mým dobrým zvykem, úvodem vám vysvětlím za jakých konkrétních podmínek je to k nasrání. Někde se opijete, šněrujete si to po ulici a najednou jste na zemi – no tak to bych se spíš divila, kdybyste to ustáli, to mě fakt nedojímá. Je náledí, snažíte se dostat se na tramvaj a pak se vám na chvilku zastaví srdce, poňáč je vám jasný, že jste uklouzli a můžete si třeba zlomit nohu. No jako dobrý, ale když je zima a led, tak to klouže všem, měl sis vzít protiskluzový boty, tohle taky není ono.

Ale představte si, že v naprosté střízlivosti, někdy přes den, kdy je ještě hodně světla, si vykračujete na schůzku, do školy, do práce, na kafe… Máte umyté vlasy a čisté oblečení, v iPodu nějakou hodně sebevědomou písničku, s hlavou vysoko si vykračujete po ulici a máte pocit, že každýmu je jasný, jak moc to dneska máte na háku a najednou PRÁSK. Na ulici chybí jedna dlažební kostka, nevšimnete si ňákýho zkurvenýho kabelu nebo, nedejbože, zakopnete o vlastní tkaničku. V lepším případě jenom zavrávoráte, ale tak se jednoduše zvednete, budete se tvářit, že nic, že je to v pohodě a s poněkud menší jistotou a o dost pomaleji pokračujete v cestě. Ale co když úplně spadnete na zem? Co když se vám z tašky vysype její kompromitující obsah? Co když jste se praštili do ruky a chce se vám možnáá i trochu brečet? A kolem je zrovna spoustu  lidí, žejo?

Díkybohu ten moment trapnosti netrvá nijak dlouho, ale… vždycky, když zakopnu tak se mi udělá černo před očima a málokdy se, v tomhle případě, dokážu skutečně od srdce, sama sobě zasmát.

Ten prostřední výraz – exprese vší bezmoci, tam je to všechno.

Gravitace zkrátka nikomu „pane“ neříká…

«
»