#54 STARTOVÁNÍ WINDOWS

Posted: Únor 15th, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 7 Comments »

Zvyknul jsem si, že Windows XP a posílání počítače do sleep režimu neni zrovna kompatibilní záležitost, takže komp pravidelně vypínám a zase zapínám. Kdykoliv pak nastartuju tu svou starou herku, co mi ve velmi neelegantním ATX tower case počítá nuly a jedničky, trpim.

Jasně, chápu, že operační systém potřebuje nějakou dobu, než naběhne a je připraven jak džin z lahve plnit všelijaká moje přání. Ale proč mi to kurva nějak nedá najevo? Nevim, jak je to v novějších Windows systémech (notebook se Snow Leopardem totiž s usínáním problémy nemá, takže se do komunikativní polohy uvede během pár vteřin), ale nehorázně mě sere jedna věc.

Start systému ve Windows XP totiž vypadá (alespoň u mě) nějak takhle: nejdřív se na obrazovce objeví nějaký informace o tom, co všechno mám za disky a kolik mám paměti. Potom logo Windows a pohybující se čára dává najevo, že se na tom pracuje. Potom bledě modrá plocha, na který se postupně objevujou ikonky, zatímco šipečka je změněná do podoby přesýpacích hodin.

A potom přijde chvilka, kdy ikonky jsou na svejch místech, šipečka už vypadá jako šipečka, všechno je, jak má být, a člověk vždycky na chvilku získá naivní přesvědčení, že když se systém tváří, že je připraven k práci, tak je připraven k práci. Klikne na ikonku Firefoxu s představou, že si za pár vteřin přečte na Wikipedii něco o ježkovi, ale počítač nic. Nereaguje. Tiše dál chroustá z disku a prohlížeč nenabíhá. Pět vteřin, deset vteřin. Dvacet.

„Sakra, zmáčknul jsem to vůbec?“ říkám si pod fousy a zkusím znova kliknout na ikonku Firefoxu. Zas nic. Ještě jednou? Tak jo. Po tři čtvrtě minutě počítač dochroustá a tři instance Firefoxu se objeví na liště. Dvě se skřípěním zubů zavřu… a jdu si číst něco o ježkovi. Do prdele kurva práce, to je fakt takovej problém, aby se operační systém tvářil, že je připravenej k práci, až když je fakt připravenej k práci?

V tom případě to už dává smysl.

«
»