Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #527 KOMOLENÍ JMÉNA

#527 KOMOLENÍ JMÉNA

Posted: Únor 8th, 2013 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 59 komentářů »

Tuhle jsme se s klucima z kapely bavili o problémech, který přináší příjmení, jehož podoba není při vyslovení úplně jasná nebo u kterýho může snadno dojít ke zkomolení. Hláskování u nás rozhodně není obecně rozšířený, takže dokážu pochopit, že když se někdo jmenuje třeba Ulrich a telefonicky si objednává rezervačku v hospodě, může se stát, že na stole pak bude cedulka s nápisem Ulrych, Urlich, Ullrich, Uhrlich nebo s jinou z mnoha možnejch i zdánlivě nemožnejch variant.

Já jsem proti popisovanýmu problému zdánlivě vykrytej. Mám totiž hezký český příjmení, který vypadá plus minus jako Daněk, což zkomolit moc nejde – ledaže by si mě někdo zapamatoval jako Srnce nebo Jelena. (Já znal třeba nějakýho Koloucha, nejste vy jeho otec?) Divili byste se ovšem, kolik lidí je schopnejch napsat i takhle jednoduchou záležitost špatně, s háčkem nad n, tedy Daňek. Nekecám; když jsem si v osmnácti vyzvedával svůj první řidičák, na kterym se pyšně skvěla tahle varianta, pochopil jsem, že na vtipech o policajtech, co neuměj číst nebo psát, asi něco bude, a intenzivně jsem cítil, že na téhle planetě už nikdy více nechci žít.

Ale dobře; když někdo, kdo vás nezná, píše někde v reštyce nebo na úřadě vaše jméno, holt se může stát, že se splete. Ale když jde o člověka, se kterým už jste se párkrát viděli, tak to není známka přeslechnutí nebo neznalosti češtiny, ale totálního ignorantství. Co byste si mysleli o realitním makléřovi, se kterým jednáte už měsíc a půl a on se doposud nebyl schopen se naučit správně napsat příjmení vaší přítelkyně? Já si teda o něm myslím, že je to nedůvěryhodnej primitiv; a rozhodně ne teda jenom kvůli tomuhle faux pas, z jednání tohohle šviháka začínám mít pocit, že prodejci realit jsou ten samej ksindl jako prodejci ojetejch automobilů. Což mě teda pěkně sere a je dost pravděpodobný, že se s popisem jednání tohohle čímana brzy svěřím i tady na blogísku, protože čeho je moc, toho je příliš.

Chápu, že někdo může bejt vyzenovanej jak Shakespeare a spokojit se s tvrzením, že co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně. A klidně mi říkejte grammar nazi (já koneckonců vim, že jsem grammar nazi), ale schopnost zapamatovat si příjmení člověka, se kterym už pár týdnů jednám, patří podle mě k tý nejelementárnější slušnosti.

«
»