Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #475 KDYŽ MOC PŘEMÝŠLÍM

#475 KDYŽ MOC PŘEMÝŠLÍM

Posted: Listopad 22nd, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 87 komentářů »

Víte, já jsem ráda, že mohu přemýšlet. Že nejsem hloupá a že, chválabohu, netrpím žádnou nemocí, která by mi přemýšlení jako takové znemožnila. A už vůbec se tu nechci rozepisovat o obsahu přemýšlení, jako spíš o jeho objemu, který může ve větším než malém množství způsobit to, že si přeju bejt úplně blbá, nemyslet na nic, nikde se nerozčilovat, nad ničím se nedojímat, nic si nepředstavovat a hlavně, HLAVNĚ nerozvíjet žádný teorie.

Nevím jak u vás, ale ve mně se čas od času probudí prazvláštní, magická schopnost přemýšlení za 3 – 99 rohů. Takové přemýšlení má pramálo společného se skutečnou realitou, ale jakmile se člověk do toho bahna moc ponoří, tak už jen tak nevyplave. Přílišné přemýšlení přichází zejména ve chvílích, kdy ho opravdu nečekám a tím méně jej potřebuju. Třeba když se snažím soustředit na práci. V kině při dobrém filmu, který bohužel poukáže na „cosi“ (neumím to přesně definovat), co mě nutí k dlouhému přemýšlení. Nebo když mi Š. vypráví, co hezkého dnes zažil a já ho musím přerušit, poněáč zrovna přemýšlím a potřebuju na to klid.

A o čem že to tak naléhavě přemýšlím? Těžko říct. Nejvíc se to asi přibližuje kategorii „píčoviny“. Dlouhé řetězce nesmyslů, které možná jsou možná založeny na pravdivém základu, ale pokračují divným směrem a spádem. Znáte ten vtip o myšce a lopatce? Jak si Myška staví novej dům a potřebuje si od Krtka půjčit lopatu. Deset metrů od krtince si tak říká „tyjo, holky ale říkaly, že ten krtek je dost protivnej, to on mi tu lopatu určitě nebude chtít půjčit, to je jasný“. Pět metrů od krtince je to zas „vždyť je to lakomej pitomec, ten s tím bude dělat drahoty a nakonec mi to určitě nepůjčí a ještě mi vynadá“. Metr před krtincem přemýšlí, že „je to ale fakt zlej starej bídák, zapšklej blbeček, co bude mít radost, že se bude moct vozit na tom, že potřebuju pomoct“. Pak Myška přijde ke krtinci, zabouchá, Krtek vyleze, Myška ho práskne cihlou po hlavě a zařve „tak si tu lopatu sežer!!!“

Tak to je celé to přemýšlení ve zkratce. Takhle to dopadá, když si vymýšlení nesmyslných, leč děsivých konstruktů pustíte moc k tělu. Já se pak musím zastavit, vnitřně se proplesknout, nadechnout se a vrátit se na úroveň 1 a zjistit že toho „Krtka“ vlastně vůbec neznám a že ani nevím, jestli tu lopatu vůbec má – if you know what I mean…

Doufám, že američtí vědci už brzy zveřejní nějakou tu nedávnou studii, která by prokázala, že přemýšlení rapidně zkracuje délku kvalitního života.

«
»