Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #473 POLITICKÝ PROJEVY HERCŮ

#473 POLITICKÝ PROJEVY HERCŮ

Posted: Listopad 20th, 2012 | Author: | Filed under: Curvekiller | 7 komentářů »

Už léta doufám ve vydání papežský buly, která hercům striktně zakáže několikero činností: Třeba vařit ve vlastní televizní show. Zpívat v kapele. Nebo psát paměti. Hned by na světě ubyla spousta slizu. Úplně nejvíc bych ale hercům bránil v tom, aby se veřejně vyjadřovali k politice a sypali do novin moudra o stavu společnosti.

Chápu, proč jim média naslouchaj, přeci jen známej ksicht prodá i sebeprázdnější větu. Rozumím i všem těm „hvězdám českého divadelního nebe“ (hehe), že párkrát viděli hřímat na pódiu Borise Rösnera nebo Radovana Lukavskýho, a hned si myslí, že co herec, to bard, morální autorita a hlásná trouba národa. Máloco je ale tak pomýlený.

Herec je už z povahy svý profese, která je postavená na chameleónství a střídání rolí, tvor předurčenej ke kluzkosti a schopnosti převlíkat kabáty – proto si mohl národ drtivou většinu těch mluvků zamilovat za jakýhokoliv režimu. Mohl se jima nechat bavit v budovatelskejch klystýrech, a pak s nima dojatě ronit slzičky, když bolševik padl na držku. Svědomí národa my ass.

To je ale pořád ten menší problém. Fascinuje mě spíš, jak ty mladý hezký tváře při svým vrozeným narcismu a exhibicionismu neřešej, jestli opravdu maj CO ŘÍCT. Neberu jim přesvědčení, že jejich hovno smrdí míň, když ho enzymy uhnětly pod Hynaisovou oponou, ale štve mě ta herecká tendence pronášet velký pravdy o politický reprezentaci a o úpadku společnosti, když přitom jde jen o plonkový klišé a pivní rozumy.

Ostatně předpokládám, že po zkouškách v divadlech nečtou Machiavelliho nebo Fukuyamu, ale spíš se napájej červeným vínem. A že víc než politická situace v sousedních státech je zajímá sukýnka nový slečny uvaděčky.  Za týhle konstelace pak není divu, že to, co prohlásej do médií, je většinou banální jak puchýř na palci. Že jde jen o načechranější hospodský plky, který holt akorát pronáší někdo, komu už v pěti letech tetičky a strýčkové nadšeně tleskali, že umí krásně říct básničku o koze a prasátku.

Když se Vojta Dyk s mlíkem na bradě stylizuje do budoucího prezidenta, Tomáš Klus se tváří jako Karel Kryl bojující na barikádách proti zlořádu a Eva Holubová věnuje víc času kritizování Klause, než čtení scénářů ke všem těm strašlivejm sračkám, ve kterých se v posledních letech objevil její škleb, stydím se a vím, že svět se fakt v kravskou řiť obrací. Obzvlášť mě pobavila Martha Issová – když natočila předvolební spot a o pár měsíců později celá otřesená vyprávěla o svým zklamání z následujícího vývoje na politický scéně, chtěl jsem jí snad i chudinku jednu naivní poňufat a koupit lízátko, aby nedošlo na slzičky.

Na jejím případu je krásně vidět, jak můžou omezenej rozhled a řídký zkušenosti udělat i z upřímnejch slov chabej pšouk. Oceňuju aktivismus ve veřejným prostoru… ale v některejch případech je fakt lepší nemudrovat a držet se svýho textu.

«
»