#404 MICHAL DAVID
Posted: Červenec 9th, 2012 | Author: Attila, Bič Boží | Filed under: Attila Bič Boží | 3 Comments »To, že jednou musim napsat hejt na Michala Davida, mi bylo zcela jasný ihned poté, co jsme 1000 věcí založili. U tohohle pána prostě nebylo vyhnutí stejně jako třeba u Paroubka; z obou je mi posledních hodně let tak nějak standardně na blití, oba mi svou lacinou podbízivostí přijdou plus mínus stejně slizcí – a ona navíc vrána k vráně sedá, jak je jasný z nedávný fenomenální fotky.
Chápu, že věci nejsou černobílý a z pohledu člověka, co osmdesátý léta prožil jenom jako dítě, je těžký hodnotit a odsuzovat míru kolaborace s odpornym režimem, co u nás tenkrát fungoval. Nikdy bych neřekl, že pohrdám Jarkem Nohavicou – je sice jasný, že má nějaký máslo na hlavě, ale houby vim, v jaký byl vlastně situaci, a ještě míň vim, jak bych se v takový situaci zachoval já. Nedávno jsem ale seděl ve Stromovce v kavárně a z rádia se linula Davidova píseň Poupata; složit já něco tak nadšeně patolízalskýho, chodil bych dodnes kanálama.
A nejde jenom o Poupata. Znám lidi, který na oficiálně vydávanou českou hudbu osmdesátejch letech nahlížej jako na milý retro. Já si nemůžu pomoct; většina písniček z tý doby mi připadá kýčovitá a neinvenční a Michal David pro mě navždycky zůstane nejtypičtějším a nejděsivějším představitelem komunisty schválenýho braku.
Takže se vám přiznám k jednomu: jsem hokejovej fanoušek a památný vítězství naší repre v Naganu jsem si náramně užil. Jenže triumfální návrat hokejistů na Staroměststký náměstí dal tenkrát příležitost ke comebacku dneska hejtovanýmu představiteli kolotočářskýho popu; a já bych ochotně vyměnil tohle vítězství i následnejch pět českejch titulů mistra světa v hokeji za to, kdyby tahle kreatura nikdy znova nevylezla z díry.
Kdyby mi někdo zorganizoval takhle skvostnou oslavu, skončí to hromadnou vraždou.