#401 ŽE JSEM NA 1000 VĚCÍ ZŮSTAL SÁM

“Tisíc věcí, co mě serou,” řekla před rokem a půl Achjo Bitch po krátký debatě a já hned věděl, že to nejdůležitější, tedy jasnej a přiléhavej název, máme; v duchu jsem si v tom okamžiku spočítal, že rok má přibližně 350 dní, hejt budeme publikovat přibližně v pěti sedminách z nich, což je 250 hejtů na rok, takže jsou před náma čtyři roky psaní. Doufám, že ta holka ví, do čeho jde, říkal jsem si v duchu; já určitý tušení měl, předchozí blog jsem vydržel psát skoro šest let.

Jak se ukazuje, nevěděla. Co na to říct? Jasně, mít blog s Achjo Bitch pochopitelně přináší spoustu nasrávacích okamžiků, o většině z nich jsem se už vyjadřoval v tomhle hanopise. Jasně, taky jsem poslední dobou cítil, že některý hejty si Achjo Bitch trochu tahá z paty, ale pořád bylo super mít parťáka. Ve dvou se to prostě vždycky lépe táhne, takže mě vážně sere, že Achjo Bitch končí.

Na druhou stranu jsem jí to nijak nerozmlouval; dobře vím, že psát takhle dlouho dva a půl článku týdně v podstatě za nic je pekelnej úkol, dokonce i pro mě, kterej má s psaním mnohem víc zkušeností než nebohá Achjo Bitch, který tak stejně patří můj obrovskej respekt, že to vydržela až doteď.

Nejsem sebevrah, abych se snažil vám výpadek Achjo Bitch nahradit plně. Ode dneška bude novej hejt každý pondělí, středu a pátek (pokud nebude svátek). Rok má asi 350 dní, budu psát ve třech sedminách z nich, což dává 150 příspěvků za rok, mám jich ještě šest set před sebou. Takže jsou přede mnou čtyři roky. Hm. Nemůžu si pomoct, ale mám divnej pocit déjà vu.

Follow

“Tisíc věcí, co mě serou,” řekla před rokem a půl Achjo Bitch po krátký debatě a já hned věděl, že to nejdůležitější, tedy jasnej a přiléhavej název, máme; v duchu...