#365 VĚČNĚ ZAČÍNAJÍCÍ KAPELY

Posted: Květen 10th, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Protože některé kapely mají statut „začínající“ několik let. Myslím, že stav „začínající kapela“ nemá označovat libovolně dlouhé období, které v překladu znamená „čekáme na slávu, prachy a děvky – do tý doby začínáme“. Ne, kapela se založí, pak začne zkoušet, první koncert, druhej koncert, nahrávka a pokud se nerozpadne dejme tomu do roku, jde o kapelu fungující. Pokud kapelu stále drží nasazení, pilně zkoušejí, skládají a nahrávají, tak se to přece musí vyvíjet dál. Nejsou už prostě začínající kapelou a nemá cenu se na to po dvou letech neúspěchu a stagnace vymlouvat.

Chápu, že s nálepkou začínající kapela se tak nějak líp získávají fanoušci a že třeba takovej lovec talentů (tahle profese musí bejt pure hell) se živí právě tím, že obráží koncerty “začínajících” kapel (dyť to řikám, HELL) a doufá, že narazí na někoho, kdo nezačínal před pěti lety, má talent a vydělá mu na zaslouženou dovolenou na Mácháči.
Než si jich ale ten lovec talentů všimne, budou objíždět talentový soutěže kde se jednou za čtvrtku ro(c)ku potkaj se spřízněnejma začátečníkama na talentový soutěži, zahrajou si, daj pár kousků a “Tak čau kluci, zase příště”.
Ještě horší sou notorický ”začátečníci”. Jeden měsíc je to koncert s projektem XY, který, jak se ukáže, za mnoho nestojí, ale to bylo způsobeno lidma v kapele (ty neshody, se nedalo zkoušet). O dva měsíce později je to XY v nové a lepší sestavě. Prima, přijdou všichni lidi z basákovy kanceláře a možná i bubeníkova máma a pak se na facebook napíše jak to byla úspěšná akce (nelze nezmínit legendární „vyprodali jsme Free Mondays v Roxy“), ale příště už to zas taková sláva není a o půl roku později je tu zbrusu nový XYZ, pak se zjeví XYZ č. 2 (já vím, tehdy to stálo trochu za hovno, ale teď to zní fakt výborně!) a za rok mám prej přijít na koncert ABC – začínající kapely, jejíž členy můžu znát z kapel XY, XYZ a XYZ č. 2.

Vim, že začínat s čimkoliv neni lehký (snad kromě drog) a že to chvíli trvá, než se člověk vypracuje. Ale tak prostě buď něco dělám, nebo ne. Tadyto chronický schovávání se za to, že člověk s něčim začíná, je prostě trapný a ubohý.


Něco jako tradiční cool story s vyprodanejma free mondays v Roxy

«
»