Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #326 NEJVYŠŠÍ DOVOLENÁ RYCHLOST

#326 NEJVYŠŠÍ DOVOLENÁ RYCHLOST

Posted: Březen 13th, 2012 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 3 komentáře »

Nevim, jak vy, ale já když sedám do auta, je to jedině proto, že se chci dostat z bodu A do bodu B (“jen tak se projet” vyrážim maximálně na kole). Nechci zabít sebe, nechci zabít nikoho jinýho, nechci způsobit finanční škodu ani sobě, ani nikomu jinýmu. V naprostý většině případů se přitom chci dostat ze zmíněnýho bodu A do bodu B co nejrychleji při mně dostačující míře bezpečnosti mojí i mýho okolí (pravděpodobnost autonehody nikdy neni nula!).

Když se blížim kupříkladu k zatáčce, tak mě absolutně nezajímá, kolik kilometrů za hodinu zrovna jedu. Mám určitý řidičský zkušenosti, takže jsem schopen odhadnout, jestli zákrutu před sebou jsem schopen vybrat stávající rychlostí, nebo jestli musim zpomalit. Informace, že zrovna jedu 72 km/h nebo 126 km/h je pro mě absolutně nedůležitá; tu zatáčku bych projel úplně stejně, ať už bych v autě tachometr měl, nebo neměl. (Samozřejmě by se to, jak bych ji projel, lišilo podle toho, jakym autem bych jel, pokolikátý bych tam projížděl, jaký by bylo počasí atd.)

V žádnym případě tady nechci lobbovat za zrušení rychlostních limitů; je mi jasný, že určitý omezení je v mnoha případech žádoucí, často by mi ale přišlo rozumnější, kdyby maximální rychlost byla dána jako doporučená s tím, že porušit ji můžeš, ale případnej průser jde na tvoje triko; jeď jak chceš, ale když způsobíš nehodu ve vyšší než doporučený rychlosti, bude to bráno jako přitěžující okolnost. (Hysterkám a hysterikům, co hodlají začít ječet, kolik by v takovymhle případě na silnicích bylo mrtvejch, doporučuju zjistit si, jak ovlivnilo nehodovost zrušení maximální povolené rychlosti v americkém státě Montana v roce 1995 a její znovuzavedení v roce 2000.)

Stávající stav způsobuje to, že neustále čumim na tachometr, jestli se mi ručička náhodou nevychýlila moc přes limit, protože dobře vim, že naše čacká policie vyznává mantru “rychle rovná se nebezpečně”, vono někde zabukařit a lapat řidiče, co jedou na rovnym a přehlednym úseku silnice stodeset je mnohem jednodušší, než pokutovat lidi, co jezděj opravdu nebezpečně. A nemůžu si pomoct, připadá mi, že při řízení je potřeba sledovat především provoz venku a neustálý čumění na přístrojovou desku kvůli zjištění aktuální rychlosti je to poslední, co může přispět k bezpečnosti silničního provozu.

Autor pro dementní komentátory cítí potřebu podotknout, že nemá žádný trestný bod a že ještě nikdy neplatil pokutu za rychlou jízdu (byť byl, pravda, dvakrát vyfocen při porušení rychlost, ale řídil auto osoby blízké, které nepokládala za svoji občanskou povinnost nabonzovat ho).

«
»